Žádná ze stran nepřišla s nějakým relevantním tématem, které by rezonovalo s celospolečenskou diskusí, což ale svědčí spíše o tom, že v naší zemi žádná širší celospolečenská debata neprobíhá. Kampani tak víceméně dominovaly sociální otázky, což je důsledek klesající životní úrovně, tíživé ekonomické situace a pocitu ztráty perspektivy značné části populace. Zde se strany většinou snažily slibovat všechno možné, takže jejich sliby se navzájem vyrušily. Ani zde totiž žádné skutečně silné téma nezaznělo a nezdá se, že by díky nápadu na řešení sociální situace některá ze stran u publika výrazně zabodovala.

Kromě nedostatku témat se strany potýkaly i s absencí přirozených vůdců, pokud nepokládáme za vůdce majitele či iniciátory různých politických one-man show. Absence přirozených vůdců je nemocí především tradičních politických stran a souvisí s neexistencí vnitřních demokratických mechanismů kariérního vnitrostranického postupu.