Švýcarské televizi se v krátkém dokumentu podařilo vytáhnout z orwellovské memory hole, díry zapomnění, jedinečný pokus o vědeckou spolupráci USA a Ruska pojmenovaný Program MEDEA (Measurements of Earth Data for Environmental Analysis). Nehodil jej tam Winston Smith, hrdina Orwellovy novely 1948, nýbrž George W. Bush, prezident Spojených států.

Proč to udělal, vyplyne z konce vyprávění. Začněme začátkem:
Píše se rok 1992. V Kremlu vládne první lidem zvolený prezident Boris Jelcin. Ve Washingtonu úřaduje v Bílém domě demokratický státník Bill Clinton. Z pražského hradu Václav Havel hlásá, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Studená válka skončila, mírové soužití a spolupráce jsou na pořadu budoucnosti. Ekonomové se dohadují, na co přednostněji použít mírové dividendy, stovky miliard, které svět ušetří, když seškrtá astronomické výdaje na zbrojení. Všechny naděje a ideály se zdají být dosažitelné, stačí jen vztáhnout ruku.

Al Gore, který je viceprezidentem USA, přichází s celosvětovým programem na ochranu životního prostředí před katastrofálními účinky klimatických změn. Nazve jej jménem řecké bohyně Medea. Navrhuje vytvořit tým složený z nejlepších amerických a ruských klimatologů, kteří program mají uskutečnit.

Nejdříve však je nutno zjistit, jaké škody byly napáchány a proč, abychom mohli sledovat jejich další vývoj a snažit se jej zpomalit. Důkazy o tom jsou přísně tajné. Mají je výzvědné služby obou mocností schované v archivech satelitních snímků. Odtajnit je mohou pouze oba prezidenti. Bill Clinton to učiní téměř současně s Borisem Jelcinem v roce 1994.