Poté, co McMaster byl potřetí čekatelem na třetí hvězdičku a potřetí byl přeskočen, rozbřesklo se mu, zařadil se a obrodil. Z rebela se stal poslušný voják. Mezitím se už vyznamenal v poli v Afghánistánu a v Iráku. Byl konečně povýšen.

Než byl vysvěcen a pomazán na poradce prezidenta pro národní bezpečnost řídil armádní středisko pro studium budoucích válek. V této funkci podal loni v dubnu svědeckou výpověď o stavu a bojové připravenosti amerických pozemních sil před kongresním výborem pro armádu, jemuž předsedá republikánský senátor John McCain. Prohlásil, že výzbroj americké armády silně zaostává za jinými mocnostmi, jmenovitě Ruskem. Například „bojová vozidla Bradley a tanky Abrahams budou brzy zastaralé...ale „zůstanou v armádním inventáři ještě 50 až 70 let. Dodal, že Amerika je pozadu také ve vývoji a bojovém využití dronů.

Generál-plukovník McMaster bude vrchním rozvědčíkem a bdícím, nikdy spícím okem prezidenta Trumpa. Má v popisu práce šeptat mu do ucha zčerstva všechny důležité události, veřejné i tajné, k nimž ve světě dojde, a které mohou ovlivnit bezpečnost a zájmy Spojených států. Jeho vliv na bezpečnostní a zahraniční politiku může být klíčový.

Pár McMasterových nedávných výroků pootvírá škvírku do jeho štábního uvažování:

„Myslím si, že co mohlo být tečkou za obdobím studené války, je ruská invaze Ukrajiny a obsazení Krymu. To byl...vlastně nebyl nový počin v oblasti ruské rozpínavosti. Myslím, že byste se museli vrátit zpět k roku 2007, kdy Rusko zaútočilo na Baltské státy hospodářsky, a k napadení Gruzie v roce 2008."