Jan Zavřel: Proč všichni lžou? (4. část)

14.08.2016 11:00 | Zprávy

Znalecké posudky zpracované v případu Metropolitního spořitelního družstva (MSD) na objednávku Policie České republiky (PČR) společností A-Consult plus, spol. s r.o. (A-Consult) uvádějí rovněž nepravdivé informace.

Jan Zavřel: Proč všichni lžou? (4. část)
Foto: hns
Popisek: Fotokoláž.

Na úvod je nutné konstatovat, že znalec zcela otevřeně deklaruje, že si ke zpracování posudků nezajistil základní informace jako vnitřní předpisy MSD, zápisy z představenstev MSD nebo přístup do jeho informačního systému a to i přes skutečnost, že mu byla součinnost v tomto směru nabídnuta. Znalec v posudcích používá všeobecné pojmy a odkazuje se na „zvyklosti“ finančních institucí, které nejsou nikde definovány ani zákonem nebo úředním sdělením stanoveny. (V posudku přiznává, že, cituji: „Znalec ale také doplňuje, že neměl k dispozici veškeré příslušné podklady, které by umožnily zcela komplexní posouzení“)

Posudek vůbec nepřihlíží k §8 Vyhlášky 123/2007 Sb., který říká: „Povinná osoba naplňuje požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém s ohledem na svou velikost, organizační uspořádání, povahu, rozsah a složitost činností, které vykonává nebo hodlá vykonávat, a přihlíží přitom k vývoji prostředí, v němž podniká, včetně vývoje v oblasti řádné správy a řízení společnosti.“ To znamená, že ne všechny finanční instituce musí mít nutně stejně robustní řídící a kontrolní systém.

Znalec nezohledňuje, že ČNB byla povinna podle §9 odstavce (3) Vyhlášky 123/2007 Sb.: „Česká národní banka uveřejňuje ve Věstníku České národní banky a) přehled vybraných uznávaných standardů a přehled vybraných vydavatelů uznávaných standardů, b) srovnávací standardy (benchmark), jejichž obsahem jsou očekávání České národní banky při naplňování požadavků této vyhlášky.“ ČNB nic takového nevydala, takže, to co uvádí znalec ve svém posudku např. o obvyklé praxi bank, není nijak zákonně kodifikováno, a tudíž to nemůže být ze zákona vymáháno. ČNB v žádné své vyhlášce nebo úředním sdělení nepojednává o způsobech čerpání úvěrů a nezakazuje načerpání úvěru na účet dlužníka a nestanovuje povinné nebo doporučené náležitosti podnikatelského záměru. Kupodivu nikde není ani definovaná zákonná povinnost dlužníků předkládat podnikatelský záměr. V odborném tisku jsou publikovány i takové extrémní názory jako: „podnikatelský záměr škodí businessu“. Viz článek v Ekonom 30.1.-5.2. 2014 číslo 5 „Všichni pořád požadují nějaké byznys plány, ale tím spoustu dobrých nápadů zabijí.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Věříte Zelenskymu?

Je nebo není podle vás pravda, že některé české firmy dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní? Mě na tom zaráží, že pro svá tvrzení nepředložil žádný důkaz a jestli má pravdu, jak to, že on to ví a politici této země ne? A taky, jestli je to pravda, co bude dál? Hrozí něco daným firmám? Ještě by mě za...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Alena Maršálková: Proč mladí nekriticky inklinují k současné vládnoucí garnituře?

14:30 Alena Maršálková: Proč mladí nekriticky inklinují k současné vládnoucí garnituře?

Protože sytý hladovému nevěří! A polistopadová generace nikdy nebyla hladová! Bohužel…