Jan Zavřel: „Prospěšnost“ dotací aneb amatérská ekonomie

12.05.2025 16:00 | Komentář

Ekonom Frédéric Bastian napsal již v roce 1850 příběh, který je stále velmi moderní.

Jan Zavřel: „Prospěšnost“ dotací aneb amatérská ekonomie
Foto: archiv
Popisek: Jan Zavřel

Chlapec rozbil obchodníkovi okno. Lidé, kteří byli svědky této události, se snažili obchodníka uklidnit, s poukazem na zdánlivou skutečnost, že oprava jeho okna přinese společenský prospěch. Rozbití okna je pro ekonomiku požehnáním, protože povzbudí její aktivitu. Zaměstná sklenáře, a zvýší jeho příjem a tento přírůstek příjmu bude v hospodářství dále kolovat.

Avšak lidé, kteří toto tvrdí a holdují amatérské ekonomii, zapomínají, že obchodník, který vydal peníze za opravu okna, nemohl tyto prostředky použít například na koupi nových bot a přispět tak, namísto sklenáře, k příjmům obuvníka. Společnost se tím stala chudší, a to nejméně o hodnotu rozbitého skla.

Sklenáře lze přirovnat k dnešním ekonomickým zájmovým skupinám. Lobbistické skupiny se snaží získat od vlády peníze ve formě slev či dotací. Vláda, pokud jim podlehne, nutí daňové poplatníky, aby tuto podporu uhradili.

Příjemci dotací na tom nepochybně vydělají. Příkladem mohou být projekty vytváření „zelených pracovních míst“ v ekologicky šetrných odvětvích. Jiným příkladem jsou dotace na elektromobily, nebo dotace na výrobu „zelené“ energie. Rovněž tak se uvádí, že sdílení elektřiny je nezbytné zvýhodnit například slevou na distribuci, daňovým zvýhodněním, odpuštěním poplatku za obnovitelné zdroje nebo o jinou daňovou úlevu. Jiným příkladem amatérské ekonomie jsou emisní povolenky, které zdražují elektrickou energii a odčerpávají tak peníze spotřebitelům i firmám.

Navrhovaná opatření však mají skryté důsledky. Stejnou částku, kterou určité zájmové skupiny získávají, daňoví poplatníci ztrácí. Zboží nebo služby, které si mohli za tuto částku koupit, si nekoupí, a lidé, kteří na jejich výdajích mohli vydělat, si nevydělají.

Důvodem, proč amatérská ekonomie přežívá, nejsou jen osobní zájmy, ale i skutečnost že vztahy mezi příčinami a důsledky jsou v ekonomice jen zřídka zcela jasné. Jsou-li však důsledky skryté, neznamená to, že neexistují.

Závěrečná otázka: O kolik chudneme v důsledku všech evropských a národních dotací vynakládaných na obecné „blaho“ v časech přítomných i budoucích?

(Inspirováno články publikovanými v časopise Ekonom č. 14 / 2025, vydavatelství Economia.)

Jan Zavřel

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Proč by se Ukrajina měla vzdát svého území?

Jde přeci o princip, proč ustupovat agresorovi? A proč vám taky píšu je, že nechápu, jak jste to myslel, že bude Ukrajina válčit o své zájmy do posledního Čecha či Slováka. Vždyť přeci ČR žádné vojáky do boje na Ukrajinu nevysílá, co vím, tak tam šlo válčit jen pár lidí dobrovolně a vláda ani vojáky...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Jan Mlynarčík: Další plánované výdaje ze státního rozpočtu! Je to nutné?

20:52 Jan Mlynarčík: Další plánované výdaje ze státního rozpočtu! Je to nutné?

Poslaneckou sněmovnou prošel bez velké pozornosti i diskuze tzv. celní balíček, tedy novela v oblast…