Je to těžká rána pro plány ruského Rosatomu. Nedávno v Litvě uvítali informace týkající se úvah Rosatomu o výrazné změně plánů na výstavbu této jaderné elektrárny, jelikož stále nebyly zodpovězeny otázky, kam se bude vyrobená elektřina prodávat a jak se jaderná elektrárna připojí k ruské rozvodné soustavě.

 

„Strategický postoj Litvy, která kategoricky odmítá výstavbu pobaltské jaderné elektrárny v sousedním ruském regionu Kaliningrad, se ukázal jako správný,“ řekl Andrius Kubilius, předseda opozičního Vlasteneckého svazu - litevských křesťanských demokratů (konzervativců).  

 

Podle jeho slov se neobjevily žádné zprávy o plánech elektrárnu upravit a vybudovat reaktory o nižším výkonu, „což s určitostí znamená pozastavení kaliningradského jaderného projektu na neurčito“.  

 

Litva není apriori vůči jaderným elektrárnám, avšak nedůvěřuje ruské variantě. „Kategoricky nesouhlasný strategický postoj, který Litva v současnosti zastává, se ukázal být správný. Litva může doufat v to, že se nestane rukojmím ambiciózních energetických plánů a nebezpečné energetické expanze Ruska. Litva by měla i nadále důsledně prosazovat své námitky vůči výstavbě nebezpečných jaderných elektráren ve městech Kaliningrad a Astravěc," tvrdí vůdce opozice Kubilius.

 

Ruské plány se zkrátka a dobře ukázaly jako už mnohokrát v minulosti přehnaně velikášské. Kaliningradská oblast je malým ruským územím o rozloze 15 tisíc km2 s necelým milionem obyvatel vklíněné mezi Litvu a Polsko. Problém však je, že největší pobaltská republika odmítá dopravovat elektřinu z této enklávy přes své území do Ruska. 

 

To koneckonců nepřímo potvrdila i Ruská tisková agentura Interfax, která v pátek citovala několik nejmenovaných zdrojů, podle nichž generální ředitel ruské státní společnosti pro jadernou energetiku Rosatom Sergej Kirilenko nařídil prozkoumat možnosti využít v baltické elektrárně jaderné reaktory o nižší kapacitě, než se původně plánovalo. Podle agentury Interfax se zvažuje nahrazení dvou reaktorů o výkonu 1150 MW reaktory o výkonu 640 MW a 40 MW.  

 

Ruské plány byly zpočátku velkolepé. Jaderná elektrárna o výkonu 2300 MW v Kaliningradu s původně plánovaným zprovozněním v roce 2016 se měla hlavně orientovat na export. Vývozu elektřiny z elektrárny do Polska, Německa a dalších evropských zemí však brání nejen odpor Litvy, ale také zastaralá přenosová síť.