V mezinárodní úmluvě o právech dítěte je jasně stanoveno, že dítě může být rodičům odebráno pouze v mimořádně závažných případech a po rozhodnutí soudu. Těžko chápu, jaké mimořádné okolnosti vedly norský úřad péče o dítě Barnevernet k odebrání obou synů paní Michalákové Denise a Davida a jejich předání do norských rodin. Vyšetřování norské policie neprokázalo podezření z fyzického týrání dětí jejich českou matkou. Ta navíc pracuje jako vychovatelka v mateřské škole, kde má na starosti více dětí a její zaměstnavatel je s ní spokojen.
Nyní ovšem přicházejí norské úřady s nápadem na adopci mladšího ze synů paní Michalákové Davida. Je dobře, že český Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí s tím nesouhlasí, protože jinak by to byl v podstatě státem legalizovaný únos českého chlapce do ciziny.
V jednom litevském zdroji jsem se dokonce dočetl, že Norové takto záměrně odebírají děti přistěhovalců (případ paní Michalákové není ojedinělý) kvůli vylepšení svého genofondu. V Norsku jsou prý příliš častá početí potomků z příbuzenských svazků, Norové tak postupně degenerují a malí cizinci to mají změnit. Přiznám se, to se mně zdá už hodně šílené, i když jak říkával bývalý šéf FBI John Edgar Hoover, „to, že jste paranoik, ještě neznamená, že po vás nejdou.“
V každém případě je dobře, že začaly rozsáhlé mezinárodní protesty proti pochybným praktikám norského Barnevernetu a na konci května se v České republice chystá demonstrace zá návrat Denise a Davida jejich matce.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV