Od šestnáctého do počátku devatenáctého století skončilo v otroctví až 1 200 000 Evropanů. Stali se obětí arabských nájezdníků a pirátů, kteří je unášeli z jejich zemí nebo z lodí plujících po Středozemním moři. Tyto násilnosti skončily teprve v roce 1830, kdy Francie dobyla a obsadila Alžír. Islámští piráti tak přišli o svoji klíčovou základnu.

Evropané samozřejmě nebyli svatoušci, jenomže násilí páchaly obě strany. Ovšem jenom po nás se chce, abychom se nejlépe pořád omlouvali, kdežto muslimové a Arabové nemusí. To ale vede jenom k tomu, že se jim vštěpuje pocit, že za všechny jejich problémy můžeme my a proto jim musíme pořád pomáhat. A to je také jedna z příčin současné migrace. Prostě oni přijdou k nám a my je tady budeme živit, páč jsme kdysi kolonizovali zrovna tu jejich zemi a je to naše povinnost. Já ovšem dodám, že kolonizace severoafrických zemí Velkou Británii, Francii a Itálii byla pro nás štěstím a radostí, protože teprve tehdy přestaly teroristické útoky muslimů proti obyvatelům evropských zemí.

Bohužel problémem je i výklad historie v režii politické korektnosti, což je doménou hlavně levičáků všeho druhu. Tito lidé, kterým říkám omlouvači a sebemrskači, razí, že viníkem všeho zla na světě jsou pouze bílí, což je samozřejmě nesmyslem. Podívejme se na to nyní podrobněji.

Křížové výpravy

Při té první dobyli křižáci roku 1099 Jeruzalém a je pravdou, že tam zmasakrovali místní obyvatelstvo. Jenomže se jaksi zamlčuje, že již dvacet let předtím v roce 1077 obsadili toto svaté město tří náboženství muslimští seldžučtí Turci, kteří začali brutálně týrat a zabíjet místní křesťany, a navíc vyvražďovali i celé křesťanské poutní výpravy. Já jsem rád, že si to Kristovi vyznavači nenechali líbit a na toto nevyprovokované násilí rázně odpověděli. A to by měl být příklad i pro současnost.