Je rozhodnuto, do Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska zamíří jako posily 4000 vojáků sil rychlé reakce z členských zemí NATO. Je dobře, že mezi nimi budou i Britové. Toto ostrovní království tak po Brexitu dalo jasně najevo, že svých spojeneckých aliančních závazků se nezříká a bude se dále podílet na zajištění bezpečnosti v Evropě.
Jistě tato posila by sama o sobě nestačila na zastavení případného ruského útoku, ale je to jasný signál. Své spojence budeme bránit. Jako Češi, kteří máme smutné zkušenosti se selháním našeho spojence Francie v nešťastném osmatřicátém roce, musíme toto rozhodnutí přivítat a být solidární s našimi přáteli v Pobaltí. Premiéři, francouzský Édouard Daladier a britský Neville Chamberlain, nám tehdy radili, že se máme s Němci za každou cenu domluvit, protože oni mají zájem na zachování míru v Evropě. Na druhé straně po hrůzných zkušenostech z I. světové války se jim nelze divit. Jak to však dopadlo, víme.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
Evropská komise
Podle vás se chce Evropská komise zavděčit všem. Na to jste přišla jak? Nemyslíte, že realita je úplně opačná a rozhodování Evropské komise štve čím dál víc lidí, politiků i států? Jak je vůbec možné, že má takový vliv na rozhodování, když jsou to vlastně lidmi nevolení politici?
Jinde na netu:
Další články z rubriky
9:44 Jiří Paroubek: Další pokles životní úrovně Čechů na cestě
Když jsem se pohyboval v politických funkcích ve vysoké politice, považoval jsem i těžko řešitelné n…
