Rozdělení původních Českých drah na státní podnik Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která má na starosti železniční tratě a jejich údržbu a akciovou společnost České dráhy, jež je jednou z mnoha dopravních společností, byl krok správným směrem.

Nelogické ovšem bylo, že ČD zůstaly nádraží a další staniční budovy. V budoucnu by tak mohl nastat paradox, že zatímco by provoz na konkrétní trati zajišťovaly například Arriva nebo RegioJet, tak budovy by patřily konkurenci.

Na nádražích jsou nyní dokonce cestující jiných společností než ČD vykazováni z čekáren, protože ty prý jsou jenom pro ty, co s nimi jezdí. Proto bude vlastnictví drážních budov SŽDC logické. Ovšem je nemorální, aby České dráhy dostaly za majetek, který jim přidělen zadarmo šest a půl miliardy korun! To by dokonce bylo protizákonné a mohlo by to být vnímáno jako nedovolená podpora a porušení rovných pravidel. ČD by totiž získaly neoprávněnou výhodu a pravdu má v tomto případě ministr financí Miroslav Kalousek, který řekl, že je pro něj nepřípustné, aby jedna státní instituce platila druhé. Řešením je tedy bezúplatný převod staničních budov na SŽDC nebo maximálně prodej za nějakou symbolickou cenu.

Konkurence na drahách je potřebná. Dokazuje to zážitek mého kamaráda, který jel z Prahy do Ostravy z ČD první třídou v Pendolinu a zpátky pak v třídě Premium společnosti Leo Expres. A podle něj bylo cestování v soupravě Leo Expresu s maximálním komfortem, polohovatelnými sedačkami, s2 teplými a 2 studenými nápoji a občerstvení včetně dezertu zdarma, bylo o hodně lepší než s Pendolinem ČD. Navíc bylo nejlepší cestování s Leo Expresem o dvě stovky levnější než nejlepší cestování s ČD.