Komunisté opakovaně dokazovali a stále dokazují, že pro ně lidský život nic neznamená. Mému kamarádovi se někdy v osmdesátých letech otrávil otec plynem z karmy. Odvezli ho do nemocnice a on tam čtvrtý den zemřel, tedy spíše byl zavražděn. Kamarád vyprávěl, že ještě den předtím byl za svým tátou v nemocnici.
On byl sice napojený na přístrojích, ale vnímal. Když druhý den volal do nemocnice, jak je tátovi, tak mu řekli, že ho odpojili od přístrojů. Když si kamarád stěžoval, tak mu primářka práskla telefonem.
Já tvrdím, že tohle byla normální vražda a ten kdo nařídil odpojit kamarádova tátu od přístrojů, to nebyl doktor, ale Mengele. Kamarád je dodnes přesvědčen, že mu doktoři zabili otce, a že jinak by měl šanci se z toho dostat. A sám řekl, že s tím nic nedělal, protože stěžovat si tehdy na onu primářku a na postup nemocnice nemělo za bolševiků smysl. Já znovu zdůrazňuji, že odpojení pacienta od přístrojů bez souhlasu nejbližších příbuzných, je vraždou!
Nejhorší bylo, že člověk si nemohl nikde stěžovat, neměl zastání. V dnešní době stačí pohrozit TV Nova nebo novinami, ale tenkrát to nešlo, za komunistů byl člověk bezmocný a vydán rudé vrchnosti na milost a nemilost. Šokoval mě přístup oné primářky, oznámit někomu takto smrt blízkého člověka, je cynismus nejhrubšího zrna.
V současnosti lékaři nesmí odpojit živého člověka od přístrojů, pokud k tomu nedá souhlas rodina. Jsou přece známé případy, kdy lidé žijí napojeni na přístroje i několik let a po deseti letech se třeba proberou. Je jasné, že lékaři selhávají v každé době, ostatně to se děje v jakékoliv profesi, nikdo není bez chyb.
Jenomže dnes má člověk šanci se bránit prostřednictvím médií a to je silná zbraň. Za komunistů to nešlo, protože média byla cenzurována a o takových záležitostech psát nesměla. A otrlí lékaři toho využívali a dávali to ostatním najevo. Komunisté jim umožnili chovat se takto necitelně. Dnes se dělá například velký skandál z toho, když některý lékař ordinuje opilý. Já vím dobře, že na Znojemsku bylo v sedmdesátých a osmdesátých letech několik obvoďáků, kteří běžně ordinovali v alkoholovém rauši. Lidé to věděli, veřejně se o tom mluvilo, ale nic se nestalo.
Tím samozřejmě nechci házet všechny lékaře do jednoho pytle. Mezi nimi jsou vynikající osobnosti, jak po odborné, tak po lidské stránce. Těch si nesmírně vážím.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz