Žurnalista Ferdinand Peroutka napsal v roce 1939 to, co napsal. V září téhož roku po vpádu Němců a Sovětů do Polska skončil v koncentračním táboře a zůstal v něm až dokonce války v květnu 1945. To byla tedy dost divná odměna za údajnou kolaboraci. Pravdou také je, že Peroutka veřejně odmítl nabídku státního ministra pro Čechy a Moravu Karl Hermanna Franka, který mu výměnou za svobodu chtěl svěřit post šéfredaktora protektorátní Přítomnosti. Raději zůstal v koncentráku.

Jeho první manželka Marie Bienenfeldová, kterou si vzal v roce 1919, byla Židovka, mezi Židy měl Peroutka spoustu přátel. Těžko tedy mohl být antisemitou. Kdo to o něm tvrdí, je lhář! Navíc psal ony sporné statě ještě před tím, než začala II. světová válka a holocaust. Hitler sice byl diktátorem, ale v té době ho okolí považovalo za autoritativního vůdce stejné úrovně, na jaké byli třeba Miklós Horthy nebo Francisco Franco.