Přesně v 19 hodin 23. srpna 1989 spojily na patnáct minut své ruce na dva miliony lidí, což byla tenkrát zhruba čtvrtina obyvatel Litvy Lotyšska a Estonska. Byla to úžasná akce ještě v časech sovětské nadvlády, kdy tolik lidí projevilo velkou statečnost, v ohromném množství se sešlo a dalo najevo: „Rusové a komunisté, my už Vás tu nechceme.“

To datum bylo vybráno cíleně. V ten samý den před osmdesáti lety podepsalo hitlerovské Německo se stalinistickým Sovětským svazem tzv. pakt Ribbentrop – Molotov, v jehož tajném dodatku si rozdělily sféry vlivu. V podstatě se jednalo o dohodu dvou gangsterů o kořist a opět se potvrdilo, že komunisté a nacisté jednou zločineckou bandou jsou. Stalinovi tak připadly nejdříve Lotyšsko a Estonsko, později i Litva.

Pro všechny tři pobaltské státy to byla velká tragédie, když byly v roce 1940 násilím připojeny k Sovětskému svazu. Bolševičtí Rusové jim nic dobrého nepřinesli, akorát zde povraždili desítky tisíc lidí včetně žen a dětí a další za nelidských podmínek poslali na Sibiř. Lidé ve vlacích s dobytčáky, které si nezadaly s nacistickými transporty do Osvětimi, umírali zimou, hlady a žízní po tisících. Rudí okupanti, zvláště v letech 1940 – 41 a později od roku 1944 do poloviny padesátých let se dopouštěli zločinů genocidy, kdy cíleně likvidovali vzdělané vrstvy pobaltských republik.