Toho roku byla na velikonoční Bílou sobotu prvního dubna nalezena v lese nedaleko města Polná na Českomoravské vysočině zavražděná devatenáctiletá švadlena Anežka Hrůzová. Někdo ji uhodil kamenem do hlavy a pak podřízl krk. Pitvu provedli místní lékaři Michálek a Prokeš, kteří v pitevním nálezu uvedli: „Smrt nastala úplným vykrvácením, ale množství sražené krve, které se našlo na místě, neodpovídalo tomu, kolik jí musela ztratit.“ Tento závěr ovšem později zpochybnili renomovaní odborníci – profesoři lékařské fakulty Karlovy univerzity v Praze, kteří doložili, že vyteklá krev se za dobu od smrti do nálezu mrtvé mohla vsáknout do země.

Z vraždy byl obviněn tehdy dvaadvacetiletý nepříliš inteligentní židovský mladík Leopold Hilsner. Přestože důkazy proti němu byly chabé, respektive nebyly téměř žádné, až na pochybná svědectví nevěrohodných osob, byl odsouzen k trestu smrti, který mu byl později milostí císaře Františka Josefa I., změněn na doživotní vězení.