K dotazům, čemu teď věnuji pozornost a studijní čas. Kreativitě. Jasně, není to tak politické téma jako třeba ropovody, ale je to téma minimálně tak podstatné. Nemám na mysli ten typ kreativity, kdy nějaký umělec vyjádří hloubku svého nitra, ale kreativitu podle učebnicové definice. Schopnost nacházet úplně nová řešení a kombinace, jaká předtím ještě nikoho nenapadla a která jsou praktická v tom smyslu, že vedou k požadovanému cíli. Takovou kreativitu potřebuje vědec, aby našel nové vysvětlení jevu. Nebo konstruktér, aby zlepšil fungování zařízení.

A to je také přesně to, čeho bude strašně moc zapotřebí při obnově národního státu. Budeme stát (a fakticky už stojíme) před spoustou úkolů, které neřešil nikdo před námi. Protože situace malých národních států při rozpadu liberálního impéria je podobná některým historickým bodům, ale není stejná. Není to ani poválečné budování státu ani národní obrození. Jiný stav společnosti, jiné technologie, jiní nadnárodní hráči. Bude zapotřebí úplně nových řešení v řadě oblastí od výrobního průmyslu po organizaci školství.

Někteří věří, že stačí dát dostatečné finanční stimuly, ale obávám se, že tak jednoduchý svět není. K obnově národního státu a národního hospodářství budeme potřebovat spoustu dobrých nápadů. To znamená lidi schopné na ty nápady přicházet. Prostředí, které tomu bude příznivé. A schopnost to uvádět do života. To je přesně ta oblast, na kterou má každý názor a téměř nikomu to nefunguje. Naštěstí existuje záplava odborné literatury, bylo provedeno nespočet experimentů, je mnoho zjištění o fungování mozku… zkrátka v mnoha bodech je jasno.