Vzhledem k vnitřním poměrům v Rusku, obrovské korupci a nejistému podnikatelskému prostředí, ve kterém se brutálně likvidují nepohodlné firmy, se nelze divit. Když k tomu připočítáme pád rublu, klesající ceny ropy a ekonomické sankce, pak je jasné, že Rusko nevzkvétá. Stále mu totiž vládnou komunisté a samému Putinovi zločinci v jeho blízkosti nevadí, pokud zůstávají loajální.

Údajné ruské úspěchy jsou totiž především nafouknutou bublinou a připomínají Yetiho. Také o něm všichni mluví, ale nikdo ho vlastně ještě neviděl. Jefim Fištejn to trefně poznamenal v jednom svém výborném komentáři v MF DNES. „Když strčíte teploměr do horkého čaje a pak ho ukážete doktorovi, tak to není na stanovení diagnózy, leda té psychiatrické.“

Rusku vládne Voloďa Velkohubý

Ruský prezident Vladimír Putin by si zasloužil přezdívku Voloďa Velkohubý, protože hlavně slibuje, ale skutky za ním jaksi nejsou vidět. A opět to přesvědčivě dokládá Jefim Fištejn. Realita je totiž tristní, terorismus hrozí Rusku dále (například ve stejný den, kdy byla v Paříži přepadena redakce časopisu Charlie Hebdo, zavraždili muslimští extremisté na Kavkaze dva ruské policisty), zdvojnásobení HDP se za Putinovy éry nekonalo, prudký rozvoj Dálného východu zůstal jenom na papíře a základy velkolepých staveb ruského Silikonového údolí ve Skolkovu zarůstají plevelem. Slibované vymýcení korupce nemá cenu ani komentovat. Cena za kilometr ruské dálnice u Soči se vyšplhala v přepočtu na tři miliardy korun (V ČR cena za kilometr činí 416 milionů Kč a je trvale pod palbou kritiky) a tak se nelze divit, že v Rusku se nové dálnice se prakticky nestaví. Na hlavním silničním tahu mezi Moskvou a Vladivostokem je u Bajkalu asi tisícikilometrový hliněný úsek, který vypadá jak široká polňačka a na němž za dešťů zapadají auta hluboko do bahna.

Rovněž vysokorychlostní železnice jsou dalším příkladem ruského „sněžného muže.“ Zatím se o nich jenom vykládá, ale jaksi se nestaví. Pravda mezi Moskvou a Petrohradem mohou vlaky jet místy rychlostí i 250 km/h, ale ani tato trasa nesplňuje parametry pro světové standardy vysokorychlostních železnic. Jsou na ní totiž úrovňové přejezdy a přes mnohé stanice mohou jet vlaky maximálně stokilometrovou rychlostí. Nyní Rusové slibují postavit asi 700 km dlouhou železniční trať s vysokou rychlostí mezi Moskvou a Kazaní k MS ve fotbale v roce 2018. To se jim však s velkou pravděpodobností nepodaří.