Právě budování moderních dopravních komunikací je důležitým atributem vyspělého státu. Na Číně se mně mnohé nelíbí. Ale tato země se modernizuje neskutečně rychlým tempem. Mezi Pekingem a Šanghají vede místy i osmiproudá dálnice v každém směru a obě města spojuje vysokorychlostní železnice, po které uhání vlaky až třísetkilometrovou rychlostí. Číňané dobře vědí, že kvalitní moderní dopravní komunikace jsou jedním z klíčových předpokladů pro zařazení mezi vyspělé státy světa a proto je zkrátka masivně staví. Čína je pro nás skutečně perspektivním státem z hlediska zahraničního obchodu a musíme jí věnovat velkou pozornost. To ovšem neznamená, chovat se vůči Číňanům poníženě a servilně. Když nějací čínští podnikatelé měli jít v Praze na diskusi s českými vysokoškolskými studenty, tak chtěli, aby odpovídali jen na jimi dopředu schválené otázky. Na to česká strana správně nepřistoupila, protože to už je za hranou. Číňanům je třeba v takových případech slušně ale důrazně říci, že u nás takové způsoby nejsou zvykem.

Ale zpátky k Rusku, které na rozdíl od Číny akorát řeční, ale nestaví. Od roku 2000, tedy po příchodu Putina do Kremlu, nebyl v této zemi postaven jediný kilometr vysokorychlostní železnice. Rovněž slib, že při příležitosti mistrovství světa ve fotbale v roce 2018 bude zprovozněna vysokorychlostní železnice Moskva – Kazaň v délce 700 kilometrů, zůstane jenom na papíře.

Silnic dnes Rusko staví čtyřikrát méně než na konci Jelcinovy éry. Dosud nebyla dokončena dálnice mezi dvěma největšími ruskými městy Moskvou a Sankt Petěrburgem, která se staví od devadesátých let. Některé úseky současné silnice mezi těmito městy jsou rozbité tak, že proti nim je naše ‚dé jednička‘ úžasně rovná. To, že dálnice není dostavěna ani ve směru pro Rusy klíčovém mezi Vladivostokem a Moskvou, není snad třeba ani připomínat. Dokonce některé úseky této trasy nemají ani asfalt.