Jan Ziegler: Stalingrad jako krytí ruské válečné katastrofy

04.02.2013 14:59 | Zprávy

Za symbol obratu v II. světové válce na východní frontě bývá považována stalingradská bitva, od jejíhož konce uplynulo v sobotu 2. února rovných sedmdesát let.

Jan Ziegler: Stalingrad jako krytí ruské válečné katastrofy
Foto: Archiv
Popisek: Bitva o Stalingrad

Německá armáda utrpěla těžkou porážku, která ovšem neznamenala rozhodující obrat ve válce a navíc sloužila jako zástěrka krachu Rudé armády v souběžné operaci Mars. Oprávněná radost z vítězství také nemůže zakrýt Stalinovy zločiny vůči vlastním lidem. 

V listopadu 1942 zahájila Rudá armáda, respektive vojska Stalingradského, Donského a Jihozápadního frontu operaci Uran - protiútok u Stalingradu. Už 23. listopadu, tedy čtyři dny po zahájení útoku, bylo obklíčení německé 6. a části 4. tankové armády dokončeno u Kalače. V kotli zůstalo na 300 tisíc německých vojáků. Sovětský ofenzivní plán byl dobře připravený, rudoarmějci udeřili na křídla vojsk Osy, které bránily slabě vycvičené a vyzbrojené rumunské, italské a maďarské jednotky. Tak například Rumuni měli k dispozici pouze protitanková děla ráže 37 mm, která byla proti ruským tankům T-34 zcela neúčinná. Není tedy divu, že vojska německých spojenců byly rozdrcena během několika dnů.

Nakonec po nepřetržitých útocích Rudé armády obklíčená německá vojska v únoru 1943 kapitulovala a do zajetí padlo asi 90 tisíc německých vojáků včetně velitele 6. armády polního maršála Friedricha Pauluse. Byla to první velká německá porážka, při které byla zničena celá armáda. Rusové i všichni antifašisté se z krachu německé ofenzívy a sovětského vítězství upřímně radovali.

Nutno ještě dodat, že Německo mohlo této porážce zabránit. Především asi nejlepší německý vojevůdce, polní maršál Erich von Manstein, ale i další vysocí důstojníci, naléhali na Adolfa Hitlera, aby vydal rozkaz k ústupu 6. armády od Stalingradu. To by se určitě povedlo, jenomže vůdce trval tvrdošíjně na dobytí města nesoucí jméno jeho hlavní rivala a jakýkoliv ústup zakázal. Proto je přímo zodpovědný za zbytečnou smrt svých vojáků.

Nutno říct, že v tom byl právě rozdíl mezi Adolfem Hitlerem a Josefem Stalinem. Zatímco Hitler musel mít poslední slovo při velení německým vojskům až do konce války, Stalin po katastrofách v roce 1941, které způsobil Rudé armádě svým nekompetentním velením, raději moudře přenechal rozhodování svým maršálům. To jsou však obecně známá fakta, nyní se ale přesuneme do méně probádaných oblastí sovětských dějin.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Evropská unie si z našich peněz dělá bankomat

Souhlasím s tím, co tvrdíte, bohužel situace u nás je podle mě stejná. Stát podle mě není dobrý hospodář a nač u nás potřebujeme tolik politiků za takové peníze? Vždyť o řadě z vás není ani slyšet a řada z vás si práce poslance plete s cestovkou. Nebo to tak podle vás není?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Chybky, které se vyplatí

13:57 Zbyněk Fiala: Chybky, které se vyplatí

Prádelnou Ministerstva spravedlnosti prošly bitcoiny z peněženek drogových dealerů a podobných osob,…