Jan Ziegler: V Praze se v noci v metru nebojím

30.05.2016 19:15

„Pražská podzemní dráha je bezpečná,“ oceňuje Američanka Jane. Nebojí se jezdit ani posledními spoji kolem půlnoci, kdežto ve svém domovském New-Yorku s tím měla velký problém a pozdě v noci se v něm bála.

Jan Ziegler: V Praze se v noci v metru nebojím
Foto: Facebook Jana Zieglera
Popisek: Jan Ziegler

Rozumný člověk jistě nebude tvrdit, že v pražském metru se nemůže nic stát. Nicméně názor Američanky, která už několik let žije v Praze, není bezvýznamný. V New-Yorku se pozdě v noci metrem jezdit bála, v podzemní dráze české metropole strach nemá. To je přece pěkné vyznamenání pro českou metropoli. Lidé se v jeho metru na rozdíl od mnoha jiných měst cítí bezpečně. A názor Jane není mezi cizinci ojedinělý.

Pražské metro má i jiné přednosti. Především je přehledné a lidé se v něm dobře orientují díky kvalitnímu informačnímu systému. Ten byl před časem vylepšen o nové tabule ve stanicích metra, které nyní ukazují končenou stanici, aktuální čas i čas do příjezdu další soupravy. Mnozí pravidelní cestující si jistě z dřívějších dob vzpomenou na to, že na starých systémech, které na krajích stanic ještě jsou, se čas načítal od odjezdu předchozí soupravy a pokud člověk neznal intervaly mezi jednotlivými spoji, tak nevěděl, kdy přijede další vlak.

I systém přestupních stanic je v pražském metru přehlednější než jinde. Tady je stanice Můstek A a Můstek B. Každému je jasné, že je to přestupní uzel mezi linkami A a B. Poněkud složitější to mají ovšem v Moskvě, kde každá stanice se jmenuje jinak. Příklad ze stanice Divadlo na Tagance se dá přestoupit na jinou trasu. Ovšem ta druhá přestupní stanice se už nejmenuje Divadlo na Tagance, ale tuším, že Prvomájová. Prostě jinak! A není hned jednoduché tento systém pochopit. Rozhodně ten pražský je jednodušší a přehlednější.

Zkrátka a dobře, důkazů, že pražské metro patří k těm nejlepší na světě, je víc než dost.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

16:40 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

Každý zná Karla Kryla jako písničkáře, ale už méně jako básníka, natož autora drobnějších próz, psan…