Znali jsme to z Rudého práva, když někdo ze Západu oprávněně kritizoval porušování lidských práv ve východním bloku, hned rudí zločinci spustili pokřik o vměšování do vnitřních záležitostí jiných zemí. Jenomže komunisté tuto zásadu sami brutálně porušovali, přesvědčivými důkazy je jejich podpora tzv. národněosvobozeneckému boji, tedy správně řečeno vrahům a zločincům nejhoršího zrna.

Příkladem odporného terorismu druhé poloviny minulého století byla alžírská tzv. Fronta národního osvobození, francouzsky Front de Liberation Nationale (FLN), kterou slušní Francouzi a Alžířané považovali právem za fašistické bojůvky.

V srpnu 1955 hrdlořezové z FLN v Ain-Abid u Constantine doslova rozsekali na kusy 37 Evropanů, z toho deset dětí mladších patnácti let. Muži měli useknuté ruce a nohy, děti roztříštěné hlavy a vyhřezlé mozky, ženy rozpáraná břicha a vyvrhnutá střeva. Jedna běloška měla rozříznutou dělohu, do níž vrahové nacpali její pětidenní rozřezané novorozeně. A zločince z FLN oslavovali čeští a další komunisté jako hrdinné bojovníky za svobodu a posílali jim zbraně.