Potkal jsem ji nedávno u nás na náměstí. A tak jsme zašli na pivko a dali řeč. Před časem měla trápení se svoji jinak skvělou dcerou, která chodí do osmé třídy základní školy, ale vyřešila to skvěle. Děti si později volí druhý cizí jazyk kromě povinné angličtiny. „Káťa přišla s tím, že se chce učit ruštinu, tak jsem jí to vyhnal z hlavy a padla při tom i facka. Byl zatím otec její spoluhráčky z házené, nějakej magor, co volil Okamuru. Tak jsem mu důrazně domluvila, ať moji holku nechá na pokoji. A kdyby ne, tak ty Honzo taky víš, že jsem dělala karate na velmi slušné úrovni a umím ho pořád. Za výchovu své dcery jsem zodpovědná já jako matka a nikdo jiný. Tak jsem jí jasně řekla, že se bude učit německy, protože ruština by jí byla k ničemu. Já jsem ji naštěstí měla na základce už jen rok. Hnusná azbuka nikdy nebyla mým kamarádem. Ale mezi evropské a křesťanské hodnoty patří přece i to, že děti mají poslouchat své rodiče. A tak se holka učí německy. Naštěstí pochopila, že to s ní myslím dobře, a už nedělá problémy,“ řekla Káťa.

„Ano, čtvrté Boží přikázání zní podle Bible takto. „Cti svého otce i matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, abys byl dlouho živ a dobře se ti vedlo na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh“,“ upřesňuji.

„Já ty Rusy vůbec nemusím. Jsem uklízečka a nestydím se za to. Uklízím i na hotelu a po rusácích je na pokojích nejhorší nepořádek. To je něco šíleného. Takoví Rakušané nebo Němci jsou uznalí, a nechají mně na pokoji většinou pět a někdy i deset euro. Od Rusů nic takového nehrozí,“ míní kamarádka.