Předák sudetských Němců zneužil vánoční čas a s ním spojenou symboliku k již tradičnímu přepisování minulosti. Použil k tomu mnoha nepravd a argumentačních faulů.  Přinášíme rozbor jeho vystoupení. Posseltovu „adventní řeč“ z němčiny přeložil Ing. Jan Schwippel, CSc., bývalý poslanec ODS.

1. Pojem „Sudetoněmecká etnická skupina“. Tento pojem se v textu projevu, včetně titulku, vyskytuje celkem dvanáctkrát. Ani podle české, ani podle mezinárodní odborné literatury Sudetští Němci nejsou etnickou skupinou. Odborná literatura rozlišuje etnickou skupinu Češi a etnickou skupinu Němci.

Klademe si proto otázku: Proč se Bernd Posselt, v rozporu s vědeckými poznatky, snaží definovat odsunuté Němce jako samostatnou etnickou skupinu, když jí ve skutečnosti nejsou? Jedním z možných vysvětlení může být snaha domoci se požadavků sudetoněmeckého landsmanšaftu prostřednictvím mezinárodní legislativy, zj. Listina základních práv EU, která hovoří o etnickém původu a chce dosáhnout toho, aby s nimi bylo zacházeno v mezinárodněprávní oblasti zvláštním způsobem, když už se nepodařilo uplatnit územní a majetkové požadavky na Českou republiku přímo.

2. „Právě my, kteří jsme zvláště trpěli nenávistí, vyhnáním a rozdělením nebo jejichž dějinami bohužel prošel nacionalismus, právě my víme nejlépe, jak neskutečně významnými jsou dialog, přátelství, láska k bližnímu a společenství.“

Pojem „vyhnání“ či „vyhánění“ použil Posselt ve své adventní řeči také dvanáctkrát. Dějinami německy mluvícího obyvatelstva v Československu nacionalismus neprošel. Ale velká část tohoto obyvatelstva byla, spolu s Adolfem Hitlerem, spolustrůjcem největšího dějinného extremismus ve formě rasismu, nacismus a holokaustu. Jak pro Český rozhlas uvádí historik PhDr. Jindřich Dejmek, DSc.: „při posledních volbách v Československu, obecních volbách v květnu 1938 v průměru 88 až 92 procent Němců v jednotlivých obcích volilo stranu, která se tehdy už otevřeně hlásila k nacismu.“ Tito voliči volili především nacistickou Sudetoněmeckou stranu Konrada Henleina.