Jana Šťastná: Pražské jaro 1968 – jak to tehdy bylo? 2. část

19.08.2025 9:45 | Glosa
autor: PV

V době událostí kolem tzv. Pražského jara američtí vojáci pálili napalmem vietnamské děti – při masakru v Song My (My Lai ) zabili více než 500 civilistů, žen a dětí, vedli ve Vietnamu ozbrojený konflikt, ale o okupaci se nikde nehovoří a nikdo jim to stále nevyčítá.

Jana Šťastná: Pražské jaro 1968 – jak to tehdy bylo? 2. část
Foto: Ústav pro soudobé dějiny
Popisek: Intervence vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu1968

Ve Francii byly pokusy o barevnou revoluci s cílem odstranit de Gaulla, který se stal pro nadnárodní řízení i pro USA nepohodlný.

Prezidenti Československa — A. Zápotocký, a od roku 1957 A. Novotný – šli v šlépějích Chruščova. Oni v podstatě rozvraceli zem. Novotný byl kopií Chruščova a svými nepromyšlenými reformami, které byly Chruščovem odsouhlasené, způsobil národnímu hospodářství vážné škody, což také přispělo k snížení životní úrovně lidí. Novotný prosadil vytvoření expertní skupiny s Otou Šikem v čele, která pracovala na konceptu reformy. Koncept byl schválen 15. září 1964 (dokument byl přijat necelých 14 dní po oficiální návštěvě Chruščova). Od 1.1.1966 byla některá konkrétní opatření realizována v omezeném měřítku a od r. 1967 v mnohem větším měřítku.

Svůj ekonomický koncept Šik charakterizoval jako třetí cestu ekonomické demokracie. Cestu, která byla alternativní kapitalismu a socialismu. Zavedení tržního hospodářství, otevření čs. ekonomiky zahraniční konkurenci, přeorientování čs. ekonomiky na těsnou spolupráci se Západem, zejména s Německem, samostatnost podniků na úkor snížení kontroly ze strany státu. Přičemž reformátoři garantovali lidem 92% mezd na úkor rozpočtu pro případ ztrátovosti jejich podniku. Vzniká situace, že příjmy zůstávají podnikům, ale o úbytky se stará stát. Podniky nemají potřebu zvyšovat kvalitu svých produktů, nemají potřebu tolik vyrábět, stačí zvýšit cenu jejich výrobků. Zvyšovaly se i mzdy. Kvůli poklesu produktivity práce a růstu mezd se ale objevuje deficit.

Už v r. 1967, v prvním roce reformy, měli lidé plno peněz, ale vznikla hrozba deficitu v obchodě s chlebem a masem. Čs. vedení se rozhodlo požádat o pomoc Moskvu s navýšením dodávek zrna a masa. Moskva pomohla.

A tak Československo vstoupilo do r. 1968 s ekonomikou, která nejprve prožila problémy s růstem a později s pochybnými reformami. Reformátoři svalovali vinu na čs. ekonomiku, která ještě nedospěla do reforem. To vše vedlo k tomu, že lidé ztráceli důvěru v socialismus a vzrůstaly antiruské nálady ve společnosti. Média tyto nálady podporovala.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Tomio Okamura byl položen dotaz

ERS 2

Slibujte, že unijní povolenky ETS 2 implementovat nebudete. To zní dobře, ale nezaplatíme za to jinak? Já nevím, ale nemyslím, že se EU bude líbit, že se vzepřeme.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vladimír Ustyanovič: Nebezpečné souvislosti

16:43 Vladimír Ustyanovič: Nebezpečné souvislosti

O sjezdu sudetoněmeckého Landsmanšaftu se toho napsalo už hodně. Proto se vyjádřím jenom stručně a …