Janusz Konieczny: Trestání firem nesmí být omezeno

14.12.2015 17:15

Jaké jsou důvody toho, že společnosti zavádějí protikorupční systémy řízení, compliance systémy či další mechanismy pro odhalování protiprávního jednání? Může to být skutečná snaha včasného odhalování a zamezení této činnosti, jindy se může jednat o vzbuzení zcela mylného dojmu či dokonce kontroly nad osobami, které disponují informacemi o protiprávním jednání společnosti.

Janusz Konieczny: Trestání firem nesmí být omezeno
Foto: nfpk.cz
Popisek: Nadační fond proti korupci

Případně se může jednat o snahu zabránění pouze vybrané trestné činnosti, která příslušným osobám může „hrát do karet“. Aktuálně projednávaná novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob obsahuje pravidlo, dle kterého by společnost byla zproštěna z trestní odpovědnosti v případě, že v rámci svých pravidel vynaložila „veškeré úsilí“, aby tato trestní odpovědnost nevznikla. Takovéto výrazně změkčení pravidel oprávněně vyvolává kritiku a otázky, zdali trestání firem nebude nepřiměřeně omezeno. Koneckonců tento zákon je uplatňován v minimální míře. Proto je nezbytné buďto tento pozměňovací návrh nepřijmout anebo velice jasně a logicky vysvětlit, co znamená „vynaložení veškerého úsilí“ k zabránění protiprávního jednání.

Na počátku nutno připomenout, že Česká republika přijala tento protikorupční zákon s účinnosti od roku 2012, čili v době, kdy všechny okolní země již trestní odpovědnost firem měly zavedenou. Mezi zahraničními úpravami lze najít i přísnější verze toho zákona jako například v Polsku, kdy trestní odpovědnost firem není nezbytně spjata s vedením společnosti jako v Česku, ale právě s jakoukoliv osobou, která má vztah k dané společnosti. Na druhou stranu lze dohledat i takovou úpravu, kde je posuzována snaha zabránění trestního jednání ze strany zaměstnanců. Konkrétně tedy rakouská úprava pro trestání firem předpokládá, že musí být prokázáno, že zaměstnanec neprojevil „náležitou a odpovědnou péči“. Zde ovšem rakouští státní zástupci mají veliké problémy s prokázáním trestní odpovědnosti firem, nicméně zde platí přesná interpretace takovéhoto postupu, kdy je postup zaměstnance srovnáván s postupy jiných pracovníků z odvětví.

V Česku snaha o změnu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob působí poměrně účelově. Tato nová úprava by se totiž pravděpodobně dotkla všech aktuálních procesů včetně společnosti Metrostav, která je obviněna z přijetí úplatku, podplácení, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, pletich při zadání veřejné zakázky či poškození finančních zájmů Evropské unie v kauze Davida Ratha. Pokud tedy by tato úprava byla přijata, pak by nepochybně Metrostav a další obviněné firmy získaly silný obranný nástroj a bránili by se například přijatým etickým kodexem, viz http://www.skupinametrostav.cz/cz/eticky_kodex/zneni_etickeho_kodexu . Zde Metrostav uvádí: „Vždy dbáme na dodržování zákonů České republiky … Spokojenost zákazníka je naším hlavním cílem, ale nikdy ne za cenu porušování etických či právních norem … Vnímáme svou společenskou odpovědnost vůči občanům atd.“. Otázkou ovšem zůstává, zdali tato slova jsou myšlena vážně a především, zdali je vhodné, aby toto prokazoval státní zástupce – případně zdali je to v jeho silách. Předseda Unie státních zástupců Zdeněk Matula rovnou uvádí, že tato změna „velmi pravděpodobně povede k zastavení podstatné většiny všech dosud neskončených trestních stíhání právnických osob“. Novou úpravu naopak podporuje předkladatelka – poslankyně Marie Benešová, člen Ústavně-právního výboru Marek Benda či předseda Unie obhájců Tomáš Sokol.

Jestliže by ČR nehodlala zpřísnit zákon o trestní odpovědnosti právnických osob po vzoru Polska, pak rozhodně není doba pro jeho změkčení – zvlášť v této podobě a bez dostatečné odborné diskuse. Klíčové je rovněž ohled za dosavadními pravomocnými rozsudky, kdy byl tento zákon uplatněn. Během let 2012-2014 bylo vyneseno celkově 14 pravomocných rozsudků – občas i v bizarních případech, a rozhodně nelze mít pocit, že by tento zákon byl zneužíván. Zvlášť přísný test v podobě zákazu plnění veřejných zakázek nebyl uplatněn do roku 2014 ani jednou, zrušení společnosti pouze ve dvou případech, a to například v situaci, kdy společnosti nevykazovala vůbec žádnou aktivitu a přitom byla odsouzena za neodvádění daní.

Přísný přístup k zákonu o odpovědnosti právnických osob může pomoct k tomu, že by společnosti byly donuceny zavádět compliance systémy či funkční protikorupční systémy řízení, aby se tak vyhnuli případnému stíhání. Naopak navržena úprava může přispět k tomu, že vnitropodnikové systémy by byly zaváděné pouze pro formu a přinášely by ve výsledku více škody než užitku.

Autor pracuje pro Nadační fond proti korupci.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Další sociální hřích ministra Jurečky?

16:07 Pavel Foltán: Další sociální hřích ministra Jurečky?

Jak víceméně poněkud nezajímavě stručně sdělila některá média, v úterý 16. dubna Ministerstvo práce …