Nastavený systém povolebního odměňování politických stran ve své podstatě znemožňuje vznik větší protestní strany. Záměrně neříkám pravicové nebo levicové, prostě jakékoliv.

Vzpomeňme si na "opo" smlouvu ODS s ČSSD. Tam to bylo zcela veřejné. Ale dodnes spolupracují parlamentní strany neveřejně (přihrávají si různé kšefty a kšeftíky, souhlasí s jakýmkoli nesmyslem přicházejícím z Bruselu, neboť i to je svázáno s penězi, které se opět dají zneužít a zneužívají).

Období naivity a snad ještě čistých úmyslů

Již kdysi po prvních parlamentních to mnozí pochopili a zakládali protestní strany a možná ještě s čistými úmysly. Ty se však obvykle do parlamentu nedostaly, neboť jejich zakladatelé a jejich přehnané ego nedovolilo, aby se spolu mohli domluvit i přesto, za průniky jejich programů byly mnohdy značné. Prostě každý z nich chtěl být "šéfem", ovšem jak známo pouze jeden kohout může být na jednom hnojišti. A tak se stalo, že vládní establishment ať pravý nebo levý nikdy nemohl být ohrožen, neboť lidské a morální kvality zakladatelů protestních stran to nedovolovaly. Přesto štědrý systém povolebního odměňování těmto stranám dovolilo přežít do dalších voleb, aby mohly posloužit ke stejnému účelu velkým stranám.