Pražská smíchovská galerie Portheimka byla v předchozích dnech svědkem výjimečné kulturní i společenské události. Jako by se k nám přes propast stovek let vrátil císař Karel IV., aby nám nastavil zrcadlo.
Foto:
Archiv autora článku Jaroslava Michala.
Popisek: Herec Jiří Klem.
Jak je to možné? Inscenační tým vedený režisérkou Irenou Žantovskou připravil pro letošní, už jedenáctý ročník tamního Festivalu Za vodou jevištní provedení Karlova vlastního životopisu Vita Caroli. Mladý Karel – tehdy ještě markrabě moravské teprve směřující na královský i císařský trůn – jej sepsal jako svůj lidský i politický testament. Nečekaně mnoho z tohoto prastarého textu má velmi aktuální obsah a nabízí mnohé poučení. Jak se doboví mocní spojovali jeden proti druhému, a oba pak proti dalšímu, zcela účelově a bez ohledu na etiku. Protože co s etikou v politice, tehdy jako dnes, že…
Na druhou stranu nás Karel IV. velice působivě a věrohodně poučí o tom, že lidská cesta je pomíjivá a konečná a že je na každém, jakou si ji udělá, jak se bude chovat ke světu kolem a zda bude pečovat víc o svůj užitek, nebo o svou duši. Neboť za časů Karlových slovo „duše“ ještě nemělo lehce směšný nádech, jako pro mnohého dnes.
Ve svém článku ho chválíte, ale co vím, Babiš je pro zrušení senátu. Vy jste pro nebo proti? A sám vyzdvihujete jen anonymně několik členů a já už si dlouho říkám, zda je vůbec nutné, aby měla sněmovna a senát vůbec tolik členů?
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.