Jaroslav Michal: O Náhorní Karabach se bojuje i v českých médiích

30.08.2018 10:28

Ačkoli jsou pro nás Arménie a Ázerbájdžán spíše exotickou destinací, jejich politické zájmy se stávají předmětem českého mediální scény. Významně k tomu přispívá i skupinka bývalých českých disidentů, kteří ve jménu humanitární pomoci stojí neobjektivně na jedné straně sporu.

Jaroslav Michal: O Náhorní Karabach se bojuje i v českých médiích
Foto: pixabay.com
Popisek: Média - ilustrační foto

Válka označovaná jako „boj o Náhorní Karabach" se táhne už od 90.let minulého století. Ačkoli se na první pohled může zdát, že chudou Arménii utlačuje bohatý sousední stát, opak je pravdou. Je to právě Arménie, kdo okupuje výsostné území Ázerbájdžánu. A to za vydatné pomoci ruských vojáků, bez kterých by válečný konflikt sama nezvládala. Rusko dodává Arménii zbraně a v zemi má obrovskou vojenskou základnu. (ZDE)

Vojenský konflikt mezi oběma kavkazskými státy si dosud vyžádal desítky tisíc lidských obětí. Na neoprávněnou anexi ázerbajdžánského území odkazuje několik rezolucí OSN, které důrazně vyzývají Arménii ke stažení vojska. Výzvy mezinárodních společenství však Arménie opakovaně ignoruje. (ZDE)

Ačkoli mezinárodní právo hovoří jasně, i u nás se najdou lidé, kteří poněkud zaslepeně stojí na arménské straně. Mezi ně patří i pár bývalých českých disidentů, kteří pravidelně vystupují ve veřejnoprávních médiích. Jedním z nich je europoslanec a bývalý novinář Jaromír Štětina, který svůj proarménský postoj demonstruje poměrně často. (ZDE)

Další často citovanou novinářkou je Petruška Šustrová, bývalá disidentka a bojovnice proti komunistickému režimu. Šustrová se trvale angažuje v kritice stavu demokracie v Ázerbájdžánu, čímž de facto pomáhá propagandistické válce, která se snaží vykreslit Arménii jako vzkvétající demokracii, zatímco Ázerbájdžán jako rodinnou diktaturu. (ZDE)

Humanitární pomoc Arménii stála i u zrodu organizace „Člověk v tísni". První charitativní sbírka vznikla po ničivém zemětřesení v zemi v roce 1988. Od té doby stojí zakladatelé této organizace sentimentálně na straně Arménie, kam proudí i humanitární pomoc, zatímco Ázerbájdžánu nabízejí školení o lidských právech. (ZDE)

Přitom lekci v demokracii by Arménie potřebovala také. Arménští separatisté totiž během války násilně vyhnali z území Náhorního Karabachu celou ázerbajdžánskou menšinu, hovoří se i o genocidě. (ZDE)

Jednostranné sympatie prostě nelze uplatňovat v tak závažném konfliktu, jakým boj o Náhorní Karabach bezpochyby je. Navíc být na straně sporu, která byla mezinárodně uznána agresorem, je z hlediska novinařiny neetické. Na to by měli všichni nekritičtí sympatizanti Arménie myslet.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

15:52 Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

Končící Evropská komise zkouší ještě udat strategii pro příští volební období, s nejasnými návrhy, n…