Tento výraz nebo lépe řečeno postupy, které se označují takovýmto výrazem, průměrná neodborná veřejnost jen obtížně dešifruje. Pro všechny prosté občany „bohužel“, pro vrcholné činitele „naštěstí se tím ani nezabývá, protože tímto způsobem stát vydal již bilióny korun za všechno možné i nemožné, nejčastěji za velmi předražené a často podvodné „služby“. Ty peníze mohly být alokovány s úspěchem tam, kde by skutečně pomohly miliónům lidí.
Co to vlastně je? Outsourcing je nejjednodušeji, i když možná nikoliv nejkomplexněji, vysvětlitelný tak, že na činnost, kterou vykonával jakýkoliv subjekt vlastními silami, si tento subjekt někoho zjedná, takže si tyto činnosti od někoho vlastně koupí, a tím je nemusí dělat sám, respektive mohly by se k nim dostat levněji.
Jak tento fenomén asi vznikl? Například sedláček štípal dříví na zimu a byl z toho celý zmožený. Šel kolem hladový krajánek a rád by si dal něco k snědku. I požádal pantátu o kus chleba. Pantáta opáčil, že chléb bude, i homolku přidá, když mu chasník naštípe to dříví. A první outsourcing byl na světě!
Uplynula staletí a státní subjekty, později tzv. organizační složky státu, napojené na státní rozpočet, měly hned od počátku možná nikoliv jediný, ale přesto vše převyšující důvod – „ohloupnout veřejnost“. Abychom tento důvod pochopili, musíme udělat maličkou exkurzi do ekonomiky takového subjektu. Nadřízené ministerstvo přidělí příslušné ROPO (starší název subjektu pro jednoduchost, jinak „rozpočtové a příspěvkové organizace a také organizační složky státu“) v rámci rozpočtu na běžný rok finanční částky:
1. Částku na běžné výdaje celkem, která obsahuje:
- závazný objem prostředků na platy za provedenou práci a počty zaměstnanců,

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz