Není ještě doba, nemá-li jít pouze o zjevný a nic neřešící populismus, dělat závěry, co všechno bylo z pohledu zásahu v Uherském Brodě špatně. Od toho je vyšetřování jak vnitřní kontroly PČR, tak GIBS, a je třeba vyčkat jeho závěrů. Samozřejmě, že stejně hloupé a unáhlené je konstatování, že všechno bylo dobře. Zjevně nebylo a koneckonců nikdy u žádného zásahu neplatí, že nelze nic udělat lépe, to je přirozené. Nepřijatelné až nechutné je vyjádření státního zástupce, že stejně byli všichni hned mrtví. Komunikace policie se samosprávou byla podivná. Ale skutečně neodpustitelnou chybou by bylo se z chyb nepoučit. Ministr vnitra má zjevně snahu situaci zlepšit a evidentně nemá nikoho, kdo by mu na ministerstvu s otázkami bezpečnosti pomohl. Náměstci jsou zjevně bezpečností nedotčení. Všichni.

Odmyslíme-li od konkrétního nešťastného zásahu v Brodě či kdekoli jinde, je třeba se vrátit ke koncepci. Co vlastně od PČR chceme? Odpovědí byla Reforma PČR, ucelený koncept, spuštěný v roce 2007, úspěšně naplňovaný v letech 2008-2010 a nenaplňovaný až destruovaný jednotlivými ministry vnitra v letech následujících. Jako nic neřešily bezmyšlenkovité rozpočtové škrty, nic nevyřeší ani avizované navyšování všeho možného, nebude-li to zapadat do smysluplné koncepce. Není možné do nekonečna na každý průšvih reagovat tím, že navýšíme počty policistů.

Více policistů, více vrtulníků, více zásahovek, atd. totiž ve skutečnosti nic neřeší, nebudou-li policisté lépe vycvičeni, vybaveni a zaplaceni, nemají-li na provoz a opravy, není-li správné taktické rozhodnutí velitele zásahu či prvního policisty, který se na místě zásahu objeví. Není-li jasné, srozumitelné, transparentní a odborně způsobilé řízení na všech úrovních – od ministra až po vedoucího obvodního oddělení. A není-li historická paměť a poučení z chyb.

Již dlouho bylo jasné, že mít nejvíce policistů v Evropě (po Kypru) na počet obyvatel, jak tomu skutečně při počtu 47 000 bylo, je nesmysl, stejně jako nápady na snižování počtů o desítky tisíc (ve prospěch bezpečnostních agentur a městských či metropolitních policií), jak se o to snažil Vít Bárta. Podle studií jsou minimální stavy okolo čtyřiceti tisíc policistů, optimální okolo čtyřiceti tří tisíc. Ale nejde jenom o počty. Jde zejména o vzdělanost, celkovou vycvičenost a samozřejmě i o plat a sociální program. Když před šesti lety (pravicový) ministr vnitra Langer končil, měla policie 43 272 příslušníků s průměrným platem 33 369 Kč a véčkařské politické pseudoodbory (nikoliv NOSP) vyjadřovali zásadní nespokojenost. Když se v následujících letech platy i počty příslušníků dramaticky snižovaly, stejní lidé téměř mlčeli. V roce 2014 měl (levicový) ministr Chovanec rozpočtováno 40 272 příslušníků s průměrným platem 31 443.