Jaroslav Štěpaník: Zástupy uprchlíků v Evropě vypovídají něco o sebezáchově

23.09.2015 19:30 | Zprávy

Do zbytečně kontroverzní a kontraproduktivní, celospolečenské diskuse o problému imigrantů sotva lze přinést co nového. Množství vyslovených a publikovaných názorů však potvrzuje jeho závažnost. Rozdílné názory by mohly najít shodu v tom, že převážná část českých občanů vnímá potřebu pomoci a je připravena ji potřebným poskytnout.

Jaroslav Štěpaník: Zástupy uprchlíků v Evropě vypovídají něco o sebezáchově
Foto: Radim Panenka
Popisek: Uprchlíci před autobusovým nádražím v Bělehradě. Do Srbska denně dorazí až tisíc imigrantů, kteří chtějí do EU. Hlavně do Německa či Švédska.

Institut azylu vymezuje kategorie osob, jimž je určen. Jak to však při dělení běženců na azylanty a ekonomické imigranty v praxi bude, zůstává velkou neznámou. Je otázkou, zda do řešení by neměl vstoupit i jiný institut, umožňující dočasný pobyt, při návratu do výchozí země, po normalizaci situace ve vlasti dnešních běženců. Zde by byla na místě vážná diskuse. Masivní imigrace připomínající stěhování národů, je naprosto novou situací, vážností přesahující současnost.

Zaráží, že ti, kteří by měli být jistou duchovní elitou národa, nebo se za ni považují, řeší problém spíše okrajový, navíc velmi jednoduše. – Chybu spatřují v čecháčkovské xenofobii a ve vládě, odmítající přijmout kvóty uprchlíků dle rozdělovníku EU.

Kritizovat vládu v tomto bodě je v podstatě absurdní. Ta si zkrátka nechce nechat diktovat, jedním dechem však dává najevo, že vlastním, dobrovolným rozhodnutím určenou kvótu může přečíslit.

Xenofobie jako národní rys je nálepkou, spíš řečnický trik, než tvrzení podepřené věcnou argumentací. Pokud vůbec možno hovořit o „národních rysech", pak snad o jisté obezřetnosti, rozvážnosti, chcete-li: opatrnosti, postojů plynoucích jistě i z historických zkušeností. Takové vlastnosti však v daném kontextu nemusí být na škodu.

Nemyslím, že náš tzv. „obyčejný či malý český člověk" nemá dostatek informací i schopností k jejich střízlivému posouzení. Zdá se, že citlivě a realisticky vnímá, jakými problémy je provázena asimilace příchozích z jiného kulturního prostředí v západních zemích. Naše „vývojové opoždění" způsobené uzavřeností za minulého režimu, přináší i výhodu. – Možnost poučit se z chyb sousedů. Neopakovat je v zájmu třeba i dobře míněných idejí. Zatím tak nečiníme. Máme také domácí zkušenosti. Třeba, jak je oboustranně složité vytvářet produktivní a spokojené soužití většiny a rómské menšiny. Obě entity přitom dlouhodobě společně obývají jedno teritorium.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

Často mluvíte o lidech v exekuci nebo inslovenci

Ale zamýšlel jste se někdy na tím, jak minimalizovat to, aby se do nich lidé dostávali? A když už, aby to pro ně nebylo úplně likvidační - hlavně teda exekuce. Vím, že jste prosadili milostivé léto, ale to problém zcela neřeší a také nebylo určeno pro všechny. PS: Zabýváte se i přístupem exekutorů, ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Spravedlnost pro manžele Zadehovy

12:46 Zdeněk Jemelík: Spravedlnost pro manžele Zadehovy

Internetový portál Česká justice mě dne 28.dubna 2025 potěšil článkem „Nejvyšší soud: V kauze Zadeh …