Jaroslav Veis: Éra nezájmu o politiku?

28.05.2014 21:33 | Zprávy
autor: rozhlas.cz

Nebyl by to mistr sofistikovaných záporů Václav Klaus, aby při svém posledním televizním vystoupení nepřišel s vlastním neotřelým názorem. Před lety tak uvedl do češtiny výraz nevýhra, jakožto označení volební porážky. V pondělí zas v pořadu Události a komentáře na ČT 24 konstatoval, že ve volbách do Evropského parlamentu vyhráli nevoliči.

Jaroslav Veis: Éra nezájmu o politiku?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Exprezident ČR Václav Klaus

Volky nevolky musíme uznat, že to tentokrát nebyla tak úplně nepravda. Nepatrná volební účast necelých devatenácti procent oprávněných voličů byla opravdu tím nejvýraznějším rysem eurovoleb. Bohužel však jediné, co ti, kdo nevolili, vyhráli, bylo pár desítek minut, které ušetřili tím, že nezašli do volební místnosti. Fakticky tím totiž nic nedokázali, vlastně se ani nepokusili svůj názor prosadit. 

Ale dosti neškodného žonglování se zápory. Podstatnější je, co je tou příčinou občanského nezájmu o volby opravdu. Je to europesimismus, pramenící z obav o národní suverenitu? Nebo způsob, jímž jsou evropská témata v české debatě příliš často redukována na obskurní problémy zakřivenosti banánů a vzdálenosti Bruselu od české kotliny? Zákaz nazývat náš národní poklad, jímž podle všech známek pomazánkové máslo je, pravým jménem? A neboje příčinouztráta důvěry v demokratickou politiku obecně, jak problesklo v některých z prvních komentářů?

Částečně platí všechny jen namátkou jmenované důvody, obávám se však, že ten poslední je nejzásadnější. O mnoho lépe než evropské volby totiž nedopadla ani řada místních a obecních referend, jež je provázela. Účast občanů byla sice vyšší než ve volbách evropských, avšak převážně ne dost vysoká, aby mohly být výsledky referenda závazné.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Josef Nerušil byl položen dotaz

To myslíte vážně?

Není vám stydno, takhle opovrhovat nejen ženami, ale i jejich právem se svobodně rozhodnout o případné interrupci nebo o tom, zda chtějí nebo nechtějí mít děti? Vy na jednu stranu tvrdíte, jak mají mít lidi právo se rozhodnout třeba v referendum a o vlastním životě byste je rozhodnout nenechal? To m...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jana Šťastná: 1944-1945 - americké jednotky v Evropě a v Čechách (část 1)

8:58 Jana Šťastná: 1944-1945 - americké jednotky v Evropě a v Čechách (část 1)

Cílem 2. světové války byl od začátku Sovětský Svaz, nejen pro jeho zdroje, „nebezpečným“ se pro nad…