Volky nevolky musíme uznat, že to tentokrát nebyla tak úplně nepravda. Nepatrná volební účast necelých devatenácti procent oprávněných voličů byla opravdu tím nejvýraznějším rysem eurovoleb. Bohužel však jediné, co ti, kdo nevolili, vyhráli, bylo pár desítek minut, které ušetřili tím, že nezašli do volební místnosti. Fakticky tím totiž nic nedokázali, vlastně se ani nepokusili svůj názor prosadit. 

Ale dosti neškodného žonglování se zápory. Podstatnější je, co je tou příčinou občanského nezájmu o volby opravdu. Je to europesimismus, pramenící z obav o národní suverenitu? Nebo způsob, jímž jsou evropská témata v české debatě příliš často redukována na obskurní problémy zakřivenosti banánů a vzdálenosti Bruselu od české kotliny? Zákaz nazývat náš národní poklad, jímž podle všech známek pomazánkové máslo je, pravým jménem? A neboje příčinouztráta důvěry v demokratickou politiku obecně, jak problesklo v některých z prvních komentářů?

Částečně platí všechny jen namátkou jmenované důvody, obávám se však, že ten poslední je nejzásadnější. O mnoho lépe než evropské volby totiž nedopadla ani řada místních a obecních referend, jež je provázela. Účast občanů byla sice vyšší než ve volbách evropských, avšak převážně ne dost vysoká, aby mohly být výsledky referenda závazné.