Spojené státy jsou v krachu. Dokonce i oficiálně jejich zadluženost v poměru k HDP silně převyšuje 100 procent, je tedy za bodem ekonomického/finančního návratu. Neoficiálně nyní celkové dluhy a závazky přesahují 200 bilionů dolarů – tedy desetkrát víc, než je jejich (poměrně) malá ekonomika s to obsloužit, a to dokonce ani ve střednědobém výhledu. USA přitom nejsou jen zkrachovalé, ocitly se totiž ve finančním stavu, který je příznačný pro západní vlády v 21. století: jsou „zkrachovalé hloupě“.

Vláda Spojených států za celou svou historii ze svých dluhů ještě neplatila méně úroků. Představte si tu absurdní zvrácenost. V dobách, kdy jsme ještě měli racionální/legitimní (a solventní) ekonomický systém, fungovaly finance na základní principu rizika: čím větší je riziko bankrotu, tím vyšší úroky věřitelé požadovali. Logicky pak byly nejvyšší úroky vyžadovány od nesolventních či k insolvenci se blížících dlužníků.

Tento princip v zásadě vychází ze zdravého rozumu a býval přirozenou součástí půjčování a úvěrování. Skutečnost, že je třeba tyto základní principy připomínat, naznačuje, do jaké míry jsme se odtrhli od racionality a jak zločinným/podvodným se systém stal. V současném divotvorném Matrixu totiž platí, že čím víc se (západní) vláda blíží bankrotu, tím menší úroky platí za své dluhy (s výjimkou země, která se jmenuje „Řecko“).   

Státy eurozóny se po krachu v roce 2008 rovněž staly beznadějně insolventními, poté co podvodně finančně sanovaly ultrazločinné Velké Banky. Krátce nato (tedy krátce poté, co se tyto loutkové vlády vzdaly své svrchovanosti) i jim bylo jejich pány, bankéři, umožněno platit za dluhy nejnižší úroky v dějinách.

Uplynulo od té doby zhruba sedm let, sedm let vršení dalších a dalších dluhů na tyto prakticky už zbankrotované režimy, a jakým že směrem se vydaly úrokové míry? Dolů. Stále níž a níž, až k šílené/zločinné nulové úrovni, kterou jako první dosáhly USA, a nyní dokonce i pod ni, do „negativního prostoru“.