„Bidenova administrativa je plná stejných neokonů, kteří bojovali za americké války v Srbsku (1999), Afghánistánu (2001), Iráku (2003), Sýrii (2011), Libyi (2011) a kteří udělali tolik pro to, aby vyprovokovali Rusko k invazi na Ukrajinu, dalšímu geopolitickému debaklu. Pokud má Evropa nějaký přehled, oddělí se od těchto katastrof zahraniční politiky USA“.

Sachsův článek původně vyšel v poměrně málo známém izraelském časopise Tikkun, ale velice rychle byl přetištěn v řadě populárních internetových novin jako je třeba Ron Unz Rreview. Přinášíme hlavní myšlenky:

Neokonzervativní hnutí vzniklo v 70. letech kolem skupiny veřejných intelektuálů, z nichž několik bylo ovlivněno politologem Leo Straussem z Chicagské univerzity a klasicistou z Yaleské univerzity Donaldem Kaganem. Mezi neoconské vůdce patřili Norman Podhoretz, Irving Kristol, Paul Wolfowitz, Robert Kagan (syn Donalda), Frederick Kagan (syn Donalda), Victoria Nuland (manželka Roberta), Elliott Abrams a Kimberley Allen Kagan (manželka Fredericka).

Vůdčím poselstvím neokonzervativců je, že USA musí mít převahu ve vojenské síle v každé oblasti světa a musí čelit rostoucím regionálním mocnostem, které by jednoho dne mohly zpochybnit globální nebo regionální dominanci USA, především Rusko a Čínu. Za tímto účelem by americká vojenská síla měla být předem rozmístěna na stovkách vojenských základen po celém světě a USA, které by měly být připraveny vést války dle vlastního výběru.