Letos se na předních místech umístily zabití neozbrojených Afroameričanů policií, epidemie eboly, vznik Islámského státu a dále pak výsledky mezivoleb do Kongresu, zmizení malajsijského letadla, reforma zdravotního pojištění a pokus o změnu imigračního zákonodárství.

Teprve na osmém místě následuje krize kolem Ukrajiny. Z hlediska dlouhodobých trendů vyvolávají u pozorovatelů velké obavy prohlubující se příkopy mezi politickými elitami Ameriky, nejen mezi republikány a demokraty, ale také uvnitř těchto stran.

Nicméně za dobrou známku je pokládána skutečnost, že letos kongresmani zabránili opakování loňské situace a poměrně hladce schválili rozpočet na příští rok. Někteří v zásadě nespatřují v politickém konfliktu nic zlého a poukazují na minulou zkušenost, kdy období rozdělení moci mezi prezidentem a Kongresem patřila k nejproduktivnějším.

Porážka demokratů v listopadových volbách do Kongresu spustila debatu o soumraku epochy Baracka Obamy, i když mnozí kritici tvrdí, že jediný jeho relativní úspěch, a to prosazení reformy zdravotního pojištění, je zatraceně málo, aby se vůbec dalo mluvit o epoše jeho jména.

Zde je názor vlivného časopisu Atlantic: „Není pochyb o tom, že volby byly jakýmsi referendem o politice Baracka Obamy a jeho porážka je zasloužená. Katastrofický start zdravotnické reformy do základu otřásl vírou Američanů v kompetentnost vlády. Také rozmach ilegálního přistěhovalectví a krizi na Blízkém východě přisuzují kritici Obamově politice.“