Po sérii nehod a mimořádností, cca 6 letech předchozího tápání a čekání na zázrak v podobě evropského vlakového zabezpečovacího systému ETCS, který je ale moc drahý a doposud v našich podmínkách ve větší míře nedostupný, padají přísliby investic desítek miliard do bezpečnosti železnice. Má dojít i na tratě a traťové úseky se zjednodušeným řízením drážní dopravy (podle předpisu D3), kterých je s pravidelnou osobní dopravou cca 60 a více než 1500 km. V reakci na tragickou nehodu u Perninku (7. 7. 2020) vicepremiér a ministr dopravy Karel Havlíček představil tři možné varianty řešení takových tratí, které Správa železnic rozdělila do tří skupin. Nejvytíženější by se měly dočkat jakési odlehčené verze evropského systému ETCS, který vedení Správy železnic nazývá ETCS Effective či Light. Podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody by do této kategorie spadla například trať Tanvald – Kořenov, jejíž velká oprava se chystá a v letní i zimní turistické sezóně tam jezdí i v hodinových intervalech frekventované mezistátní česko-polské osobní vlaky Liberec – Szklarska Poreba.

První pozitivní a hmatatelný krok k bezpečnosti na tratích se zjednodušenou dopravou podle předpisu D3 představil v souvislosti se zahájením pilotního provozu předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Václav Nebeský. Odbor informatiky Generálního ředitelství ČD spolu s dceřinou společností ČD Informační systémy vyvinuli vlastní aplikaci pro strojvedoucí do jejich tabletů, která funguje na bázi sdílení aktuální polohy vlaků pomocí GPS v kombinaci s aktuálními tabelárními jízdními řády s barevným vyznačením křižovacích a ohlašovacích dopraven, ve kterých jsou vyvolávána vyskakovací dialogová okna s povinným auditovaným potvrzením. Pokud by přesto došlo k tomu, že strojvedoucí vyjede na trať proti jinému vlaku, aplikace oběma strojvedoucím zobrazí pohyb blížících se souprav a zároveň je zvukově upozorní na nebezpečí střetu. Pilotní provoz probíhá na tratích Karlovy Vary – Potůčky, Choceň – Litomyšl a Domažlice – Tachov. Již dnes někteří cestující používají aplikaci GRAPP, která je rovněž součástí řešení a sledují pohyb svých vlaků na české železniční síti i v rámci webu Správy železnic.

Jedním ze zajímavých a pro média logických počinů vicepremiéra a ministra dopravy Havlíčka bylo po sérii nehodových událostí zřízení expertní komise pro bezpečnost na železnici, na které se ministr dopravy už dvakrát sešel se svými náměstky, zástupci Správy železnic, Českých drah, Drážního úřadu, Drážní inspekce a dalšími nezávislými experty z akademické sféry 15. a 28. července. Vedle mnohých pozitivních, avšak dlouhodobých řešení včetně investic do bezpečnosti však vznikly bezprostředně po obou jednáních dokumenty, nad kterými zůstává rozum stát a potvrzují nejen odtrženost povolaných expertů od provozní reality železnice, ale zároveň nepochopení železnice jako veřejné služby, což muselo způsobit šok objednatelům této služby – v případě regionální železnice a tratí se „zjednodušeným řízením provozu“ jednotlivým krajům. S největší pravděpodobností z „vyšší moci“ se stal „nešťastným hrdinou“ náměstek generálního ředitele Správy železnic pro řízení provozu Miroslav Jasenčák, který zřejmě zapomněl na praxi v provozu včetně té výpravčího a plnil úkol kategorie „opatření a dopisů z leknutí“, které na železnici nepatří a jejich nejapnost se záhy negativně projeví, přičemž jejich autor, resp. podepsaná oběť ztrácí respekt i mezi vlastními podřízenými.