Nicméně již samotné nařčení z pravděpodobnosti či možnosti jakési spolupráce se StB, vyvolal na politické scéně patřičné dusno ani ne tak z nějakých faktických a racionálních důvodů, ale hlavně z principu potřeby tzv. házení klacků pod nohy. Mezi pravicovými opozičními politiky se prostě našel důvod, jak A. Babišovi zkomplikovat život, potažmo práci ve vládě, protože prý není možné, aby člověk spolupracující (před pětadvaceti či více léty) s StB vykonával tak vysokou funkci. Jako vždy tito pánové (případně dámy) nepřipouští fakt, že pan Babiš byl řádně zvolen a to až tak, že jeho hnutí ANO se dostalo (právě na jejich úkor) až do vlády. Andrej Babiš byl řádně zvolen v regulérních volbách. Není pochyb o tom, že voliči měli jisté povědomí o tom, kdo pan Babiš je, co dělá a  co asi lze od něho očekávat. Řada názorů ze strany levicových politiků (včetně KSČM) však má za to, že lustrační zákon již ztratil „svůj půvab“ a opodstatnění a že by tedy  měl být zrušen. Zcela opačného názoru je však pan Bělobrádek, předseda KDU-ČSL, jinak také člen koalice, člen vlády B. Sobotky, který má na lustrační zákon zcela jiný pohled.

Neznám přesně jeho motivy, které jej vedou k tak podmíněnému názoru, že „budou-li koaliční partneři ČSSD a ANO hlasovat pro případný komunistický návrh na zrušení lustračního zákona, bude to (podle pana Bělobrádka) porušení koaliční smlouvy“. Hned však dodává a upřesňuje, že “tento zákon v koaliční smlouvě není, ale principiálně bychom to považovali za obejití nás jako lustračního zákona," říká sám Bělobrádek. Prostě  by si to asi do koaliční smlouvy dodatečně zakomponoval a a měly by důvody k nařčení koaličních partnerů o jejím porušení. Jak snadné, jak (s)prosté, že? Pro lidovce zůstává zrušení zákona nepřijatelné.