Jedno z posledních takových činů je např. postoj ODS, která ústy svého politologického profesora Fialy prohlašuje, že by se měla zrušit přímá volba prezidenta a vrátit se ke klasické volbě cestou Poslanecké sněmovny. „Přímá volba prezidenta vedla pouze k tomu, že prezident má pocit, že porušování Ústavy ČR je dovoleno, neboť získal přes polovinu hlasů voličů, a tedy má jakýsi silný mandát k čemukoli. To ale není pravda: Pravomoci prezidenta zůstaly stejné a stejně tak i jeho povinnosti včetně respektu k Ústavě a její tradici,“říká předseda ODS Fiala.
Na tuto myšlenku velmi trefně odpověděl premiér Babiš: „Pan předseda Fiala by měl asi vrátit diplom. Slyšet tohle od profesora politologie je šokující. To chce opravdu zrušit volby s nejvyšší účastí jen proto, že se mu momentálně nelíbí, koho si lidi vybrali? To chce opravdu sebrat občanům jejich právo na výběr prezidenta a volá po tom, aby zase probíhaly nedůstojné tahanice a handly v Parlamentu? Já to nechápu.“
Lze také velmi vážně pochybovat, že by pan Fiala s takovou myšlenkou přišel, kdyby byl místo prezidenta Zemana prezidentem jejich „kůň“ pan Drahoš. Jisté je, že by sice neměli ty důvody, kterými se ohání v souvislosti s „prezidentováním“ M. Zemana, ale ono by vůbec nebyla celá řada jiných věcí, protože právě ty věci, které opozici v čele s ODS nejvíce vadí, by za prezidentování pana Drahoše nebyly. Ostatně by zcela jistě nebylo mnohem víc jiných věcí, také byla by zcela jiná celková situace ve státě, jak o to¨usiluje opozice a v čem jim naštěstí prezident Zeman úspěšně brání to prosadit. Apropó, pan Fiala k tomu dodává:
„Je proto nutné tohoto nebezpečného protiparlamentního džina svévole vrátit zpět do lahve, je třeba vymyslet taková pravidla, aby každý musel dodržovat Ústavu a aby za její nedodržování mohl být přiměřeně sankcionován. A je třeba zahájit diskusi o návratu k naší „dobré“ ústavní tradici, totiž volbě prezidenta republiky Parlamentem České republiky!“ Tak to bychom měli, předseda ODS pan Fiala vyložil karty a víme, jak by se otázka přímé volby prezidenta měla ři neměla co nejdříve řešit. Nejen pro ODS, ale také pro KDU-ČSL, TOP 09, STAN či Piráty, pro které je to jediná možná cesta, jak dostat „džina zpět do láhve“, pořádně ji zašpuntovat a konečně dělat podle svých představ, tj. zvolit takového prezidenta, který jim půjde na ruku, nebude podlézat Rusku a Číně, bude respektovat přání a požadavky NATO, zkrátka, bude to „jejich“ člověk a ne člověk zastávající názory nevzdělané lůzy! Takový protějšek Čaputové.
Aby toho ze strany opoziční ODS nebylo málo, přidala se také, do značné míry nevybíravým způsobem, místopředsedkyně ODS Udženija: „Vrátit diplom? Babiši, ty vrať dotace! Nejslabší premiér v demokratické historii, kterého si prezident maže na chleba, volá po vrácení diplomu člověka (rozuměj Fialy), který celoživotně prosazuje konzervativní demokratické postoje. Plazí se před prezidentem, protože žádný jiný by nedržel u moci obviněného STBáka, a on by tak neměl možnost profitu na občanech naší země. Je vidět, že mu už dochází nejen dech, ale i nervy!“ Protože to říká ženská, které to rychleji mluví, než myslí, není se co divit, že kulantně řečeno, plácá nesmysly. Nejen jí, ale celé opozici a lze říct, že částečně i ČSSD jaksi nedochází respekt před prezumpcí neviny, protože být obviněn ještě neznamená být vinen, notabene, že paní Udženija používá křivé nařčení, když premiéra Babiše nazývá „obviněným estábákem“! Že by Babišovi docházel a nervy? A není to naopak, že dech, nervy a trpělivost spíše dochází opozici, konkrétně paní Udženiji, ODS a dalším?
A je tu ještě ČSSD, která velmi se výrazně prezentuje velmi prapodivnými, často nepochopitelnými činy, které ji diskvalifikují, aniž si to vedení ČSSD uvědomuje. Je to sice její interní věc, jak se vypořádá se svou záchranou na politické scéně. Je tu ale jisté vážné nebezpečí, nad kterým nelze mávnou rukou a dělat, že nás to nemusí zajímat. Za pozornost, či spíše jako varování je zde totiž skutečnost, že ČSSD má jak partajní, tak osobní neovladatelnou touha „být u toho“, prostě nepustit příležitost, které se jí díky hnutí ANO dostalo. Že se jí její vládnutí s ANO do značné míry nedaří, řeší vnitřním bojem a postoji, které začínají být nebezpečné nejen ČSSD samotné, ale i společnosti.
Vedení ČSSD v čele s panem Hamáčkem provozuje velmi nebezpečné tzv. „truc“ tanečky, neopodstatněné „dupání nožkami“, silnými slovy, kterými (možná) nevědomky podporují některé tendence a snahy opozice. Připomeňme známý případ, když až s dětinskou umíněností a zarputilostí vedení ČSSD dělalo obstrukce se jmenováním pana Pocheho ministrem zahraničních věcí, které bylo po velkých tahanicích a mnoha často neuvážených a nestandardních krocích vyřešeno kompromisem na způsob že „vlk se nažral, koza zůstala celá“, když místo pana Pocheho byl sociální demokracií navržen a s velkým sebezapřením pana prezidenta do funkce ministra zahraničí jmenován pan Petříček. Že to nebyla šťastná volba dokazují velmi nebezpečné a kontroverzní kroky ministra Petříčka, pokud jde o mezinárodní politiku: podpora ukrajinských „veteránů“, účastníků II. světové války na straně Bandery, stejně jako podpora nacionalistické, polofašistické ukrajinské vlády, velmi pozitivní vztah k německé otázce, potažmo k otázce Benešových dekretů, nezvykle přátelské vztahy s německým Landsmančaftem. V neposlední řadě účast českého velvyslance v Německu pana Podivínského (KDU-ČSL) na posledním sudetoněmeckém srazu Landsmančaftu, kam byl osobně panem ministrem Petříčkem delegován.
Pokud si uvědomíme podobné snahy, tendence a záměry ze strany opozice, zvláště od KDU-ČSL, jejíž přední představitelé pánové Bělobrádek a Herman se také několikrát srazu či sjezdu Landsmančraftu osobně zúčastnili, navíc s oslovením „Milí krajané“ pak nelze nevidět evidentní příklon politiky ČSSD jak k opoziční politice tak také v otázce Benešových dekretů, o jejichž prolomení se snaží (a také se daří) jak KDU-ČSL. tak především TOP 09, kde se v naprosté nevědomosti občanů o prolomení Benešových dekretů postaral člověk „nejpotřebnější“, bývalý exministr zahraničních věcí pan Karel „Číro“ Schwarzenberg, spolu s glorifikovaným, dokonale profláknutým dramatikem a „antidemokratem“ Václavem Flaškou Havlem.
V kauze s ministrem Staňkem se přesto vedení ČSSD v čele s panem Hamáčkem tváří, jako by jim bylo ubližováno, když prezident naprosto logicky a zcela odůvodněně nehodlá odvolat ministra Staňka, který jako jediný z dlouhé řady ministrů od 90 let byl schopen nezamést nedostatky a problémy významných veřejných subjektů tzv. pod koberec a odhodlaně na jejich představitele podal trestní oznámení. Na druhé straně prezident koná také nanejvýš odpovědně když říká, že navržený kandidát na nového ministra kultury „není to pravé ořechové“, řečeno slovy básníka. Nicméně, jedno zda prezident, tak premiér ať dělají v této věci cokoliv, nelíbí se to nejen opozici, ani ČSSD která to nehodlá akceptovat, troufale a možno říct i drze si vyskakuje. Místo aby se kajícně stáhla, zvážila a respektovala relevantní názory jiných, vyhrožuje odchodem z vlády, čímž si nejen nepomůže, ale naopak, ještě více si uškodí. Co naplat, kde chybí rozum, zbývají už jen emoce a zoufalá řešení, jinými slovy, to co hodlá ČSSD udělat, není nejlepší řešení. Ale jak se říká: Jejich věc a naše zbytečná starost!
V souhrnu těchto faktů a skutečností není od věci konstatovat, že ČSSD pomalu, ale jistě nebezpečně „hnědne“. A není to jen tím, že by si nadělala do kalhot, to teprve přijde. Je řada kroků ČSSD, které činí možná z nerozvážnosti, nebo z přehnaného optimismu na vybřednutí z existenčních problémů, ale také dost možná z obav ze ztráty svých postů či vidině nové slávy ČSSD. Ani jedno ze jmenovaného za daných okolností není to, co by mělo postavení a reputaci ČSSD napravit. Z mrtvých vstání se konat nejspíše nebude. Za všechno si dlouhodobě mohou ambiciózní sociální demokraté (od vystrnadění Jiřího Paroubka) sami, tedy kromě své zoufalé členské základny!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
