Jiří Berounský: Jednadvacátý srpen

21.08.2013 22:06 | Zprávy
autor: rozhlas.cz

Zas je tady jednadvacátý srpen. Je třeba ho připomínat – nejen pro ten den, kdy do naší země vtrhla vojska bratrsky se tvářícího Sovětského svazu, doprovázena pro forma vojáky ostatních satelitů, kromě Rumunska. Vedení Sovětského svazu v čele s Leonidem Brežněvem se totiž domnívalo, že u nás vítězí kontrarevoluce a tak bylo nutno zasáhnout.

Jiří Berounský: Jednadvacátý srpen
Foto: Ústav pro soudobé dějiny
Popisek: Intervence vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu1968

A tím se dostávámě k celé historii osmašedesátého roku, v níž si každý najde to, co chce. Jedno je však neoddiskutovatelné: tak jako berlínské události v třiapadesátém roce, maďarské a polské v šestapadesátém, polské po celá osmdesátá léta, tak i Pražské jaro - tak byl šestaosmdesátý rok v tehdejším Československu až do oné sovětské okupace nazýván - významně otřáslo, mimo jiné, totalitní nadvládou Sovětského svazu ve střední Evropě. Bez ohledu na ona odpudivá normalizační léta, která u nás potom následovala.

Zkreslující jsou i některé mýty, Pražskému jaru přisuzované. Zejména názor, že Pražské jaro bylo pouze jakýmsi střetem dvou komunistických klik a naší svobodné společnosti nemá v podstatě co říct. Původně se skutečně o střet dvou komunistických center jednalo. Jenže liberalizační dubčekovské křídlo svým, i když pomalým uvolňováním všech občanských svobod, nastolilo, možná nechtěně, takovou atmosféru, kterou nebylo možno již vzít zpět. Odpůrci Pražského jara mu vytýkají malé úsilí o demokracii, o pluralitní stranický systém, o trh, založený na soukromém vlastnictví, či skutečnou nezávislost státu. Kdyby se tak ovšem podle tohoto ahistorického a apolitického názoru stalo, přijely by možná sovětské tanky už v květnu a ne až v srpnu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

MUDr. Jiří Mašek byl položen dotaz

ČT

Souhlasím, s tím, co si myslíte o dobrovolnosti placení ČT. Jen jak zajistit tu dobrovolnost a možnost volby? Přeci když převedete financování pod rozpočet, opět to pro nás nebude dobrovolné placení a sami si nebudeme moci určit kolik a zda vůbec chceme peníze ČT dávat.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Čí zájmy vlastně hájí prezident Pavel?

12:16 Jiří Paroubek: Čí zájmy vlastně hájí prezident Pavel?

Už dlouhou dobu si myslím, že prezident Pavel je zcela pod vlivem lidí ze svého bezprostředního okol…