Jiří Halík: Demokracie nemá přívlastky. Je, nebo není

Václav Klaus mladší:

„Liberální demokraté jsou lidé, kteří myslí, že nemají vládnout ti, co volby vyhráli, ale že mají vládnout osvícené elity. To je jedna definice.

Druhá je, že má nastat vláda menšin a hlavním úkolem státu je řešit menšinové záležitosti.“

Tak jsem si přečetl, že šéfredaktor Respektu Tabery se bojí o liberální demokracii.

Hněv. Zprava i zleva.

Na rozdíl od šéfredaktora Taberyho se těším, až liberálové ztratí svoji moc. A jako demokrat, na rozdíl od liberálů, i když s nimi nebudu souhlasit, budu hájit jejich právo, aby mohli mít nejen svobodu projevu, ale hlavně po projevu. Budu hájit právo na názor.

A prý jsem jako společnost frustrovaná a svoji frustraci si chceme vybít na politicích a novinářích.

Nový majitelé Respektu společnost Respekt Media, v níž mají podíly vydavatelé slovenského i českého Deníku N a také redaktoři Respektu je partou liberálů. V jejich podání je liberální demokracie to, co byl „socialismus s lidskou tváří“ během Pražského jara 1968, jehož tváří byl Alexander Dubček. Třetí cesta.

Reprezentoval snahu o demokratizaci, ekonomickou modernizaci a politickou liberalizaci, ale zároveň se chtěl držet principů socialismu.

Dnešní politicky korektní západní liberalismus má fašistický původ, tvrdí konzervativní americký novinář Jonah Goldberg.

Ten bychom možná nazvali fašismem s lidskou tváří. Takovým, co sice také chce všechno řídit, ale politické odpůrce nezabíjí ani nezavírá, pouze diskredituje jako osobnosti a omezuje jim svobodu projevu. Jak v západních demokraciích – konkrétně v USA – vznikl, je námětem Goldbergovy pozoruhodné knihy Liberal Fascism: The Secret History of the Left from Mussolini to the Politics of Meaning (Liberální fašismus. Tajné dějiny levice od Mussoliniho po politiku smyslu).

Liberálové jsou připraveni ho nazvat fašistou, což znamená, že „trefil střed terče“.

Na základě definicí pojmů liberální a demokracie se domnívám, že „liberální demokracie“ je dezinformace.

Demokracie je, nebo není.

Demokracie, kterou se zaštiťují liberálové, je jen krytím jejich skutečných cílů, které popisuje Jonah Goldberg.

Liberálové udělali s myšlenkou demokracie přesně to, co komunisté s myšlenkou komunismu.

“ Komunismus jako cílový stav společnosti definuje jejich Komunistický manifest takto:

„Namísto staré buržoazní společnosti s jejími třídními protiklady nastoupí sdružení, ve kterém je svobodný vývoj každého jednotlivce podmínkou svobodného vývoje všech.

Myšlenka výborně, realizace charakterově stejnými lidmi, jako jsou dnešní liberálové nedostatečně.

„Nekupte to“ po té reklamě…..

Samozvaní liberálové ze svobody, demokracie, sekularismu, právní rovnosti, podpory lidských a občanských práv udělali svobodu slova jen pro svoji pravdu.

Vyhazování lidí s jiným názorem, než je ten jejich, z práce. Lež povýšili na pravdu, sprosťáctví a urážky opozičních názorů povýšili na normu. Volební podvody jsou jejich modlou - vítězství za každou cenu, porušují a překrucují zákony, aby si udrželi svá koryta, svůj pocit moci.

Jejich představa je ovládaný ovčan. Chudý, závislý na dávkách, vzdělaný jen tolik, aby byl ovladatelný sektou zvanou liberálové.

Myslíte si někteří, že přeháním a nemám pravdu?

Tak si přečtěte, kdo stojí za zvolením Petra Pavla prezidentem.

Píší Novinky.cz.

Válečný hrdina prezidentem. Vítězství liberální demokracie, píší zahraniční média.

28. 1. 2023, 16:01

Aktualizováno 28. 1. 2023, 17:46

Vítěze českých prezidentských voleb si v sobotu všímají i zahraniční média. Agentura Bloomberg popisuje výsledek jako vítězství bývalého generála NATO nad populistickým expremiérem, který bojoval s Evropskou unií. Britský list Guardian na hlavní stránce píše: Vítězství liberální demokracie nad oligarchickým populismem.

A co nyní říká liberální demokrat, prezident Petr Pavle?

„Vzhledem k tomu, že prezident je volen v přímé volbě, předpokládám, že zastupuji mandát, který jsem dopředu jasně avizoval, což je jasné zakotvení ČR v NATO a v EU. Jestli považuji pro tuto zemi za správné, aby byla v těchto dvou institucích, pak při sestavování vlády a při jmenování vlády budu věnovat velkou pozornost tomu, aby lidé, kteří budou tuto zemi v exekutivní rovině zastupovat, drželi i tuto linii. Pokud ne, pro mě samotného by byl problém, kdybych měl bez výhrady souhlasit s někým, kdo z mého pohledu poškozuje zájem této země a jejich občanů,” řekl doslova v podcastu Bruselský diktát prezident Pavel.

Petr Pavel se z dočasné funkce prezidenta povyšuje na arbitra rozhodovat o tom, kdo z mého pohledu poškozuje zájem této země a jejich občanů.

Čteme správně. „z pohledu Patra Pavla“, ne na základě zájmu občanů. V jeho případě je to jednoznačně obhajoba jeho zrádcovství.

Neodpustím si rýpnout. Neměl by pan prezident Pavel navštívit očního lékaře?

Jak by Petr Pavel mluvil před rokem 1989, pokud by byl prezidentem. Jako člen KSČ v armádě ČSSR, špion tehdejší VS pod patronací NKVD SSSR.

Právem mohu odhadovat tato slova:

…..předpokládám, že zatupuji mandát, který jsem dopředu jasně avizoval, což je jasné zakotvení ČSSR ve VS a RVHP. Pokud ne, pro mě samotného by byl problém, kdybych měl bez výhrady souhlasit s někým, kdo z mého pohledu poškozuje zájem této země a jejich občanů,”…..

Petr Pavel, dle mého názoru, jednoznačně tímto dokázal, že je vnitřně stále komunista.

Petr Fiala: „Teď je čas stát na správné straně“. Nezní vám to podobně jako komunistické, „Kdo nejde s námi, jde proti nám“?

Jako člen KSČ mohl být tajně liberální socialista, ze kterého se po roce 1989 stal mávnutím kouzelného kariérního proutku liberální demokrat. Tedy liberál na všechny strany. Jednou zrádce, vždycky zrádce.

Šéfredaktor Respektu bez respektu Tabery se bojí:

"Společnost si chce frustraci vybít na politicích a novinářích."

Společnost není frustrovaná, ale slušně řečeno naštvaná, namíchnutá, dotčená.

Mohou za to vládnoucí politici a političky, kteří a které neumí vládnout. Jim, na ruku jdoucí novináři a novinářky, kteří a které nám zastírají a omlouvají chyby politiků. Tedy lžou, nebo minimálně manipulují pravdou. Za peníze a kariéru.

Tito politici a novináři jsou špatnými "lékaři" společnosti. Nikdy neřeší příčinu, ale důsledek.

Čemu se liberál Tabery divít? On a jeho soukmenovci žijí ve svojí bublině.

Frustrace je stav zklamání a pocit zmaru, který člověk prožívá, když se mu nepodaří dosáhnout cíle, který si vytyčil, nebo když se mu brání v uspokojení jeho potřeb něco, s čím si neví rady. Je to nepříjemný pocit, který může vést k negativním emocím, jako je vztek, zlost, nebo i deprese.

Jaký je rozdíl, mezi demokracií a liberální demokracií?

Za liberální demokraty se prohlašují, ne, že jsou, lidé, kteří se bojí demokracie.

Liberální demokraté jsou socialisté s praktikami komunistické internacionály mít jen jednu podobu uspořádání společnosti ve jménu jejich pravdy a vlády.

Liberalismus nemá nic společného se spojením demokracie.

Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv.

Ale to vše obsahuje DEMOKRACIE, BEZ PŘÍVLASTKŮ.

Demokracie je, nebo není.

Demokracie je svoboda, sekularismus, právní rovnost, podpora občanských a lidských práv.

Demokracie (řecky Δημοκρατ?α, doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou. Způsob, jak občané své mínění v demokratickém státě uplatňují, určuje ústava.

Demokracie oplývá všemi prvky liberalismu, takže liberální demokracie je podvod na občany společnosti.

Cílem tzv. SAMOLIBERÁLŮ je, vytvořit dojem, že liberalisté jsou lepší lidé, než demokraté.

Mladí lidé použijí výraz vyšší level.

Liberalisté jsou skupina totalitně smýšlejících lidí bažící po pocitu moci. Zákonů pro ně, výhod pro ně, jejich nadvlády, jejich jediné pravdy a lásky.

Nemohu, než změnit citát Václava Havla.

Tajný slogan liberálů:

Lež a nenávist musí zvítězit nad pravdou a láskou.

Pokud máme demokracii, máme demokraty, nepotřebujeme liberály.

Pokud nám vládnou liberálové, potřebujeme demokracii.

Sbohem bez šátečku liberálům.

Jiří Halík

Sbohem a kdybychom se víckrát nesetkali,

bylo to příšerné a bylo toho dost.

Sbohem, stačila vaše výmluvnost,

odejděte, zbyl po vás jen zmatek a zrůdnost nad zrůdnost.

Sbohem a bylo-li to snad naposledy,