Pro srovnání uvedu událost z roku 1957, když Gottwald byl již po smrti. Přijela pro mne STB, když jsem začal orat na vlastním poli (o tom se teď nechci rozepisovat). Přijela ve dne, ne v noci, nenasadili mi pouta na ruce, nebyli to zakuklení těžkooděnci (pistole jistě měli), bez beranidla a byli tři: šofér, zatýkající a svědek, takže jich nebylo 12.

Tři poslanci a sekretářka premiéra a další byli zatčeni teatrálním způsobem pro podezření z úplatkářství. To byl důvod k odstoupení premiéra, a tím padla i vláda. Po měsíci stráveném ve vězení byli propuštěni na základě rozhodnutí nejvyššího soudu. Byli uvězněni neprávem, neboť se na ně vztahuje poslanecká imunita, jak bylo uvedeno v rozhodnutí. V civilizovaném světě by úplně stačilo předvolání k výslechu. Státní zástupce prohlašuje, že přesto bude stíhání pokračovat. V televizi se donekonečna diskutuje, jestli se na jejich činy vztahuje poslanecká imunita, nebo ne.

Vrátím se opět popisem události do Prvé republiky. Antonín Švehla, dlouholetý předseda koaliční vlády, se snažil ve vládě prosadit důležitý zákon v zájmu republiky. Prodlužoval zasedání vlády do večerních, až nočních hodin. Pány ministry častoval čajem, záchody zamkl, klíče schoval s vysvětlením, že je asi odnesla uklízečka, což sdělil ministrům, když cítili potřebu si ulevit. Ministři v "tísni" zákon podepsali. Dnes by byl Antonín Švehla obviněn z korupce, vydírání atd.

Musím se opakovat. Demokracie je diskuze. Nelze diskutovat do nekonečna, proto demokracie je také umění dohodnout se. Dohadování není třeba v diktatuře, nebo v absolutistické monarchii, neboť tam rozhoduje jedinec, i když je to třeba šílenec nebo debil.

Ty trafiky, jak se označují posty ve státních podnicích, jež dostali tři poslanci za to, že se vzdali poslaneckého mandátu, neboť nechtěli hlasovat pro zákon (úsporný balíček), který chtěl premiér prosadit (a spojil to s pokračováním vlády), nemůže být úplatkem, ani trestným činem. Premiér tím žádný prospěch nezískal, ani poslanci, neboť si platově nepolepšili. Byla to politická dohoda, která bývá součástí vládnutí všude ve světě, i u nás, neboť bez dohod nelze vládnout. To by i sestavování koaliční vlády bylo korupcí, neboť programové prohlášení je výsledek politických dohod se vzájemnými ústupky.