Ať už se ale díváme na Ondráčkovu vládní roli jakkoliv, jedno je jisté. Právě on je jednou z hlavních postav protikorupčních iniciativ sdružených v Rekonstrukci státu. V osobě Ondráčky by pronikl do vlády zástupce nové generace aktivistů, jejichž metodou není poutání se k bagrům nebo ke stromům, ale důsledné a neodbytné vyjednávání s politiky o podpoře účinných zákonů proti korupci.

V tom se iniciátoři Rekonstrukce státu liší od signatářů výzev Impuls 99 nebo Děkujeme odejděte, kteří volali po „návratu slušnosti, morálky a politické korektnosti,“ nebo vyzývali Klause a Zemana k odchodu z politické scény. Jejich následovníci už nebojují obecnými apely ale konkrétními paragrafy a praktickými požadavky, před nimiž se politikům těžko kličkuje.

Teď jde však o to, jak vážně to s Onderkovou nominací myslí Andrej Babiš. Poté, co pro ANO vybojoval ministra financí, těžko se sociální demokraté vzdají vnitra, které Bohuslav Sobotka označil za stejnou prioritu. Tím spíš, že Babiš vypálil Onderkovo jméno bez jakékoliv dohody a tak trochu jako diktát, který budoucího premiéra staví spíš do role zaměstnance Agrofertu.