Z vox populi je čím dál víc patrný pocit, že Ústavní soud (ÚS) by rád byl v politice třetí  komorou parlamentu (jakoby neoficiálně oficializovanou) a prezident republiky (coby vrchní velitel fialově hnědo černé opozice) by s podporou ÚS rád změnil parlamentní systém ČR na prezidentský a rád by tady vládnul ve stylu pohádky o rybářově ženě.

A (obrazně symbolicky řečeno s Karlem Krylem) tahle „rakovina“ téhle „demokratury“ tady metastazuje už asi tak čtvrt století, což je dávno přes míru. A poslední dobou se zdá, že pohár trpělivosti lidu by už brzy mohl přetéct pověstnou poslední kapkou. Za předchozí pololetí – a hlavně během nedávných týdnů a dní – už tyhle jejich trendy vyeskalovaly až tak, že si vox populi klade otázku, jestli ten ÚS & prezident už jaksi „takticko operačně“ netestují to, kam až by mohli zajít při zkoušení trpělivosti lidu. A to (podle vox populi) už není jenom společenské riziko, ale to už je i politický hazard.

Ústava ČR jako základní zákon státu (zák. č. 1/1993 Sb.) hned ve svém článku 2, odstavec 1 konstatuje, že LID je zdrojem veškeré státní moci. V odstavci 2 téhož článku stanoví, kdy lid vykonává státní moc přímo. (To je de iure i de facto ústavním předpokladem lidového referenda.) A v odstavci 3 téhož článku dále konstatuje, že státní moc slouží všem občanům. Ve svém čl. 3 pak Ústava dále konstatuje to, že součástí ústavního pořádku ČR je Listina základních práv a svobod. To je zákon č. 2/1993 Sb., kde v čl. 21 odst. 1 je konstatováno, že občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí PŘÍMO (čili také zde pro lid a občany plynou PŘÍMÁ ústavní práva, respektive ústavní pravomoci rozhodovat přímo v referendu). Listina pak dále ve svém čl. 23 stanoví, že občané mají právo postavit se na ODPOR proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny. (Tolik pro rekapitulaci ústavních pramenů práva lidu a občanů k převzetí a přímému výkonu moci v případech, kdy to lid bude považovat za nutné.)

Hradní posádka nedávno podala k ÚS tzv. „kompetenční žalobu“ proti vládě. Podle mnoha lidí a řady právníků (včetně ústavních a velmi renomovaných odborníků na ústavní právo) je tahle „kompetenční žaloba“ zbytečná, zcela nepodstatná, a navíc i vadná – tzv. „špatně napsaná“ (jak tomu říkají právníci). Tahle kompetenční žaloba i okolnosti kolem ní (před ní, v ní, a za ní) vyvolala řadu vzpomínek na jiné hříchy ÚS i některých ústavních soudců, politiků, apod. z minulosti (za to předchozí čtvrtstoletí). A ta politická přítomnost není o moc lepší. O riziku pro budoucnost ani nemluvě. Ve svobodných a nezávislých médiích je toho až dost (jen za tento týden). Jenomže ten prezident & spol. (coby vrchní velitel fialové opozice) podle vox populi nic nepochopil, a tím svým – zdá se už typickým – přístupem jaksi „bojovně“ dál eskaluje celou tuto už tak dost vyhrocenou problematiku a výbušnou situaci. Že by vytvořili znovu onu jejich „diverzní skupinu“ podle slov protokoláře Koláře přítele po boku, jak ten o tom nedávno mluvil ve vzpomínce na dobu, kdy za Petříčka (ČSSD) „náměstkoval“ na zamini – a (jak nedávno sám uvedl) tehdy chtěli poškodit volby v Bělorusku? Tihle lidé s takovou minulostí tvůrců „diverzních skupin“ jsou dnes v hradní posádce, kde mají vliv na prezidenta Petra Pavla, přičemž tam nemají ani jasné (anebo) žádné smluvní vztahy, nemají ani žádnou bezpečnostní prověrku a podobně. To asi není ani standardní a už vůbec ne žádoucí a normální. Co na to mediální mainstream – včetně ČT, Deníků N, Novinek, Seznamů a spol. hlídacích psů demokracie?!? A co na to sám prezident Petr Pavel osobně? A co na to BIS a další odpovědné složky bdící nad bezpečností státu i v těchto směrech. Tyto subjekty a jejich složky neustále řešily ty prověrky ještě před několika lety v případě ex kancléře Vratislava Mynáře – tehdejšího kancléře tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, přičemž ty jejich mediální útoky byly tehdy na denním pořádku píárka „antiZeman“ a podobně. Zatímco dneska nikdo z nich ani nemukne o tom (natožpak, aby to někdo k tomu kompetentní řešil), že předseda Ústavního soudu JUDr. Baxa finančně i jinak podporuje jiného Mináře z ne/ziskovky „Milión chvilek“ a účastní se i jejich akcí otevřeně protivládních. Tohle se podle těch prohradních a proopozičních složek smí? To je v pořádku? To si snad má LID nechat líbit jen tak? Např. podle toho německého hesla „maul halten und weiter dienen“? Kam by nás to chtěli zavést? Kam bychom s nimi asi tak došli?          

Vox populi se i na základě toho logicky zamýšlí, jak dlouho asi ještě bude trvat, než lidu dojde ta jeho – zatím stále ještě – svatá trpělivost, než se rozhodne aplikovat ony shora zmíněné články z Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod k převzetí moci do svých rukou? Z koalice už sice jdou nějaké první signály, jako např. výzva strany Svobodných k abdikaci předsedy ÚS – nicméně je otázka, jestli to už dneska v tom aktuálním (či spíše akutním) stádiu dotčené věci bude lidu stačit. Kdo to ví? A s humornou nadsázkou parafrázováno s jednou hláškou z jednoho filmu: A není to málo Petře Pavloviči?

Psali jsme:

Obrátit se na lid – jediné řešení. Významný právník proti Ústavnímu soudu

Profesor Gerloch: Ústavní soud šel bezdůvodně na ruku Pavlovi

Jedno slovo Ústavního soudu. Rajchl přesně ví, o co jde kolem Pavla

Vladimír Pelc: Do půlnoci u Ústavního soudu objednáš, ráno v Baxaboxu máš