Dnes jsme svědky Babišovy proměny v tvrdého Putinova kritika, jenž nás varuje před hrozbou mafiánského státu, přicházejícího z Ruska. A musíme si klást otázku: Co se skrývá za nečekanou metamorfózou vicepremiéra a ministra financí?
Babišův obrat je především potvrzením jeho premiérských ambicí. Šéf hnutí ANO si zřejmě uvědomil, že si v současném výbušném světě nevystačí s čistě ekonomickým pohledem na mezinárodní záležitosti.
Pozoruhodná je však otevřenost, s jakou se někdejší odpůrce sankcí proti Rusku pustil do kritiky Zemanovy prokremelské politiky, ale i razance, s níž se hlásí k západním a transatlantickým vazbám.
Vždyť v připomínkách k Zaorálkově koncepci zahraniční politiky už Babiš tvrdí muziku jako zkušený proamerický jestřáb: „Postrádám jakékoliv znění o partnerech v EU a o spojencích, o jednotné politice v rámci euroatlantických struktur, o sankcích, o odmítání přepisování mapy Evropy.“
Za jednoho z iniciátorů náhlé Babišovy proměny je považován americký velvyslanec Andrew Shapiro, který strávil víkend v Babišově sídle Čapí hnízdo a zřejmě pomáhal zrežírovat jeho návštěvu v USA, vydávanou v babišovských médiích za misi, velkou americkou cestu, kterou ministr absolvoval, jen si to považte - bez tlumočníka!
Jsou však oprávněné představy amerických diplomatů, že teatrálním uvedením Babiše do velkého světa získají spolehlivého spojence?
Američané se především strefili do nové politické strategie šéfa hnutí ANO. Ten si zřejmě po sjezdu sociálních demokratů, na němž upevnil svou pozici Bohuslav Sobotka, definitivně uvědomil, že nalevo a v části středu už žádnou podstatnou část voličů nezíská.
A že pokud chce vyhrát volby, musí podniknout frontální útok na voliče ODS a TOP 09 a prakticky vymazat tyto strany z politické mapy. K tomu je třeba táhnout do příštích volebních bitev pod západním praporem. Prostě: Doleva, nebo s Babišem!
To neznamená, že bychom západní kurs hnutí ANO neměli opatrně přivítat. Pořád je to lepší, než kdyby jeho šéf v souznění s Hradem napomáhal Putinově nahlodávání evropské jednoty.
Potíž je v tom, že euroatlantická patina Babišovy politiky ještě neznamená změnu kursu v jeho směřování k autokratickému vládnutí.
Svazování ekonomického prostoru oligarchickými pouty, prohlubování konfliktu zájmů, skupování soukromých médií a podkopávání těch veřejných - to všechno lze provádět za pěstování prozápadní rétoriky.
Naopak, pravicová autokracie se svými útoky na nevýkonný parlamentarismus, bývala nastolována nenápadněji, než ta levicová. Což jsou ovšem problémy, které za nás nevyřeší žádný americký velvyslanec.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
