Právě Rittigův případ tak nejlépe ukazuje, proč by měl vzniknout speciální protikorupční útvar, kde by proti mistrům právních kliček stanuli zkušení státní zástupci.   

Příběh nevýhodné zakázky pražského dopravního podniku na výrobu jízdenek, kdy z každé mělo 17 haléřů doputovat až k Rittigovi, vykazuje všechny parametry mafiánské story. Figuruje v něm bývalé vedení dopravního podniku. A také cizokrajná firma s neznámými majiteli, kterou zkušení právníci opředli stovkou vazeb a desítkami účtů tak, aby bylo možné nepozorovaně přesouvat provize dosahujících řádu stovek miliónů. To všechno pod ochranným dohledem politiků, kteří seděli v dozorčí radě dopravního podniku.   

Přitom tenhle způsob zametání stop není ojedinělý. Ve většině velkých úplatkářských afér přece narážejí kriminalisté i žalobci na neprůhledné propletence, maskované vlastníky firem i virtuózní balancování na hraně zákona. A často na tom také vyšetřovatelé ztroskotávají a nemohou se pohnout z místa.   

Návrh Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana na zřízení speciálního útvaru pro vyšetřování hospodářské kriminality a korupce, kde by pod jednou střechou pracovali nejzkušenější státní zástupci, má tedy logiku. K čemu je například dobré, že po Ivu Rittigovi rozpolceně pasou jak protimafiánská policie a Vrchní státní zastupitelství Olomouc, tak i protikorupční útvar a Vrchní státní zastupitelství v Praze?   

To mimochodem vyvolává otázku, zda nesloučit i oba policejní útvary, kdy jeden se zaměřuje na korupci a druhý na organizovaný zločin. Což je poněkud archaická struktura za situace, kdy korupce a organizovaný zločin už dávno jedno jsou.   

Mezi politiky vyvolal Zemanův plán, který je součástí návrhu nového zákona o státních zástupcích, zděšení. To bylo zřejmé při jeho projednávání v minulé sněmovně, kdy vládní i opoziční poslanci varovali před zneužitím silného útvaru, podřízeného jen Nejvyššímu státnímu zastupitelství.  

Po rozpuštění sněmovny se pokusila o sabotáž ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová, když vládě předložila novou podobu zákona, která už neobsahovala speciální útvar pro boj s korupcí.   

Nyní je osud zákona v rukou nové ministryně spravedlnosti Heleny Válkové, která kandidovala za hnutí ANO. Tudíž bychom předpokládali, že vyslankyně uskupení s nejvýraznější protikorupční rétorikou, podpoří plány Pavla Zemana bez váhání.  

Jenže, co to? Podle Válkové je třeba „zjistit opodstatněnost“ protikorupčního speciálu. Všichni současní i budoucí obhájci korupčních es teď jistě zastříhali ušima.