Souvisí to s tím, že s vrcholící prezidentskou volbou se vyrojilo ještě více všelikých mluvitelů a vyslovovatelů myšlenek, než je pro chápání prostého občanstva zdrávo. Cožpak politici, od těch se to čeká, ti mají nejrůznější plácání kolikrát o ničem v popisu práce a poté patřičně vyčíslenu na výplatní listině. Když se však k politikům přidají někteří jejich o level méně inteligentní posluhové, a vše zakydá odporná anonymní siláž na sociálních sítích, nezbývá, než celonárodně oprášit dávno zapadlou optimistickou melodii Teď už máme, co jsme chtěli…

Toto například vypadlo z dámy vystupování na veřejnosti ne neznalé. Dana Makrlíková, redaktorka zpravodajství ČT a následně i tzv. Bobovize z doby tzv. televizní krize (zima 2000-01), poté moderátorka Primy (2001-06), tisková mluvčí ČTÚ (2006-10), místopředsedkyně Rady ČT (2013-15), neúspěšná kandidátka za ODS do sněmovny (2014) a rovněž neúspěšná kandidátka do Rady ČR (2017), jako tisková mluvčí kampaně Miroslava Topolánka uzavřela nepovedené expremiérovo snažení hysterickým výstupem, splaškami slov, vět, myšlenek a pochopitelně urážek, leckdy (zmínka o Babišovi) i s chybějící logikou:

„Český národ opět ukázal, že mu není pomoci... Takže nás čeká dalších pět let prezidentského rektálního alpinismu do ruského a čínského rekta a náš premiér estébák nám to návratem komunistického režimu také vysvětlí... Ale lidé, kteří závidí druhým jejich úspěch, si myslí, že Babiš bohatým sebere a chudým dá... Tato naivní touha vždy v historii vedla k tomu, že bohatí a schopní, kteří těm chudým dávají práci, odejdou a chudí budou ještě chudší... Jenže to si ty závistivé české mozečky nejsou schopny uvědomit...“