Mainstream vážný problém vysychání zatím nevidí

Problémy s vodou a vysycháním pociťují vesnice, ale i menší města s menšími vodárnami. Cisterny na pitnou vodu se každé léto stávají součástí mnoha obcí a měst a jejich počet narůstá. Letos v létě padne jistě rekord. Na venkově vysychají studny, ale dokud teče voda z kohoutku lidem ve městě, problém sucha není pro majoritu až tak palčivý. Snad jen, že ubylo lesů, kam se chodilo dříve na houby a že zdražila zelenina v supermarketech. Vyšší cenu si ale lidé dnes spíše spojí s koronavirem než se zemědělským suchem, které nás svírá. Možná kdyby přestala téct voda z vodovodu lidem ve městech, nebo až dojde vlivným politikům voda ve studni na chalupě. Pak se možná začne něco skutečně zásadního dít i na politické úrovni.

Složitě to nepůjde

Ač jsem přírodovědec, (zabýval jsem hydrobiologií, botanikou, lesnictvím a lesnickou genetikou), tak se necítím být odborníkem na klimatologii. Ale něco málo si ze studií pamatuji, něco jsem se přiučil, ale hlavně, žiji v přírodě a dívám se kolem sebe. No a taky se občas učím se svoji dcerou, která navštěvuje primu gymnázia. Tedy šestou třídu. A říkám si, že by si její učebnice měli osvojit i někteří politici. Když už tedy při péči o krajinu neposlouchají prosté rady našich předků, lesníků a zemědělců.

Dodnes si pamatuji zkoušku z fyziologie rostlin na Přírodovědecké fakultě, kterou jsem v Praze absolvoval. Šel jsem na ni krátce po zkoušce z biochemie (kromě biologie jsem studoval i chemii - učitelství). Biochemie byla dvousemestrální. Ta kniha byla fakt hodně tlustá. Na fyziologii jsem od pana profesora dostal otázku: „Jedete ve vlaku s 80 letou paní a musíte ji během 5 minut vysvětlit fotosyntézu.“ Byl jsem fakt našrocenej. Fotony, syntéza ATP a NADH, thylakoidní membrána, fotosyntetický elektrotransportní řetězec, fixace uhlíku, Calvinův cyklus, veškeré vzorce, toky elektronů a energie, C3 a C4 rostliny, vše jsem měl zmáknuté do nejmenšího detailu. Ale vysvětlit to 80 leté paní? No zkrátím to, po jedničce z biochemie jsem si z té fyziologie rostlin odnesl za tři. Uměl jsem to složitě, jednoduše ne. A přesně tak funguje politika a velká grantová věda. Čím méně používá selského rozumu obyčejného člověka, tím více používá byrokracie, drahých analýz a rozborů, složitěji se věci prezentují, tím více peněz to všechno stojí, tím méně lidí tomu rozumí a více do toho kafrají, tím více to média překroutí. A pak z toho máme stávky jako Fridays for Future a lidi kteří vidí oxid uhličitý a další lidi, kteří jim to vidění věří. A přitom věci jsou docela prosté. A tento příspěvek je o prostotě.

Začnu učebnicí primy gymnázia, tedy pro děti ve věku 11-12 let. Učebnice se jmenuje Přírodní prostředí Země. Kapitola, ze které doslova opisuji, se jmenuje

Vzdušné proudění

Základní činitelé, kteří vyvolávají proudění vzduchu, jsou tlak a teplota. Atmosféra působí na povrch země silou (10N na každý cm2). Tato síla představuje tlak vzduchu. Tlak se mění s nadmořskou výškou a změnami teploty. Teplý vzduch je lehký a stoupá vzhůru. Tlak vzduchu na zem se přitom snižuje. Vzniká tak oblast nižšího tlaku vzduchu (N). Studený vzduch je naopak těžký a klesá dolů. Tlak vzduchu na zemský povrch roste a vzniká oblast vyššího tlaku vzduchu (V). Rozdílná výše tlaku vzduchu nad zemským povrchem vyvolává jeho proudění. Vzduch proudí z oblasti vyššího tlaku, do oblasti nižšího tlaku.