Řekl jsem chlapcům velmi otevřeně, že jsem v minulosti, když jsem navštěvoval sjezdy či jiná čepobití mladých sociálních demokratů, měl vždy podivný pocit. Cítil jsem, že tito "mladí" jsou jenom derivátem „starých" a "starších“ sociálních demokratů. A že v nich není ani trocha idealismu. 

Prototypem takového “mladého“ sociálního demokrata byl pro mne Poche. Člověk se dvěma vysokými školami, ale bez jakéhokoliv ideového ukotvení. Dříve mladý liberál, pak mladý sociální demokrat. A pak nám vyrostl až do Evropského parlamentu a jeho bezideová politika pokračovala v rámci mnohoobročnictví tam i na pražské radnici. 

Na pražské radnici byl jedním z těch, kteří dovedli stranu k naprostému politickému debaklu, takže se již před šesti lety neprobojovala na radnici ani do opozice. Poche, Dolínek a další a další prototypy bezideové politiky z dřívějšího MSD, kterou se sociální demokracie prakticky nelišila od svých pravicových soupeřů, jsou významnými spoluviníky této katastrofy.