To, podle mého názoru, bude znamenat meziroční pokles HDP české ekonomiky. Nemám zatím proč měnit tento svůj odhad. Očekávám letos meziroční pokles českého hospodářství o 1- 2%. To se samozřejmě negativně promítne také v příjmech státního rozpočtu. Příjmy státního rozpočtu jsou zatím saturovány inflačními nákupy, tedy nákupy zboží a služeb za vyšší ceny, což generuje vyšší příjmy daně z přidané hodnoty (DPH) státu. 

Podívejme se na to, jak se vyvíjí inflace v celé Evropě. Nejlépe se pochopitelně inflace vyvíjí v neutrálním Švýcarsku. Švýcarská národní banka a také vláda dělají vždy rozumnou měnovou a fiskální politiku, takže meziroční růst inflace v květnu v této zemi dosáhl 2,7%(!).

Celá eurozóna, tedy státy EMU, zaznamenávají oproti květnu 2020 nárůst inflace v průměru o 8,6%. Ze států EMU je na tom nejlépe v tuto chvíli Francie s 6,5% inflačního růstu. Také ve Francii přitom zažívají nárůst cen energií meziročně o téměř 42% (květen 2022). Růst cen služeb je ve Francii meziročně 8,9%, ale u cen potravin, alkoholu a tabákových výrobku je meziročně růst 3,4%. Růst cen potravin ve Francii je tedy velmi přijatelný. (Zdroj: LeLe Monde 4.7.204.7.2022)

Vysoká inflace ve střední a východní Evropě

Nejvyšší inflace je v pobaltských státech: v Estonsku dosahuje dokonce 22%, v Lotyšsku 19% a v Litvě 20,5%. Ve střední a jižní Evropě „vyniká“ se svou inflací přes 16% Česká republika. Žádný ze států této části Evropy, počínaje Polskem (12,8%) a konče Řeckem na jihu Evropy 12%), nedosahuje našich hodnot.