Je zvláštní, že obvyklý mediální kooperanti skupiny Pocheho a Chovance ze Seznam Zprávy, případně z Práva anebo Hospodářských novin, zatím do hry nevstoupili.

Je poučné sledovat, jak hluboko sociální demokracie, v případě tohoto kandidáta na předsedu, klesla. Nemá smysl, abych Šmardovi vyčítal zjevné nedostatky ve vzdělání, jak v odborném, tak v obecném anebo, podle všeho nulovou jazykovou vybavenost. Spíš se mi jedná o argumentaci, jak já tomu říkám nezdvořile, typu „tlučhuba“. Tento dobrý muž všechno ví, byť opožděně. Je schopen květnatě pojmenovat mnohé problémy, ale není schopen nabídnout jejich reálné řešení.

Šmarda v rozhovoru se „šafrovci“ hovoří o potřebě prosazovat „vlastní vizi“. Myslí tím zřejmě vlastní, originální program sociální demokracie. Ale pak se musím zeptat, co dělal po tři roky, po které byl ve vedení sociální demokracie. Vcelku kvalitní program tato strana přeci má.

Zábavné na celé věci je také to, jak zdůvodňuje, proč se vlastně vrhnul do soutěže o zvolení předsedou ČSSD. Prý proto, že „Sociální demokracie je v mnohem horší situaci…“, nežli si myslel ještě těsně po volbách. Ale volby skončily před měsícem a každý, i když ne zrovna bystrý pozorovatel, musel objektivně vidět už někdy před rokem či dvěma, že sociální demokracie je ve velmi vážné, ba kritické situaci.

Této straně prý hrozí, alespoň podle Šmardy, konec. A prý potřebuje krizový management. Souhlasím s jedním i s druhým dílčím závěrem. Jedna věc je ovšem analýza a druhá věc je naznačení nějaké konkrétní cesty, jak z nastalé krizové situace ven. Kladu si otázku, jak by mohl být krizovým manažerem člověk, který krizový management nikdy ve svém životě nemusel dělat?